Česká republika sice není kosmickou velmocí, ale přesto svou stopu v kosmu zanechala a zanechává. A nejedná se jen o Krtečka, kterého do vesmíru vynesl jeden z raketoplánů, či o Dvořákovu Novosvětskou symfonii, jež zazněla i na Měsíci.
Velké možnosti se ČR otevřely jejím vstupem do Evropské kosmické agentury. Za zmínku ovšem stojí i projekty, které se uskutečnily už dříve..
V dubnu 1967 se Československo zapojilo do programu Interkosmos, který byl spíše propagandistický a jediné slovo v něm měla Moskva, nicméně určitý vědecký přínos měl. Tak se již v roce 1969 na oběžné dráze objevily první přístroje československého původu.
Dvě velké události pro československý kosmický výzkum přišly v roce 1978. Nejprve se v březnu Vladimír Remek stal prvním občanem jiné země než Sovětského svazu nebo USA na oběžné dráze a 24. října 1978 odstartovala do vesmíru první československá družice nazvaná Magion 1. Družice byla určena pro studium magnetosféry a ionosféry.
Nebyla velká, svými rozměry připomínala větší videorekordér. Vážila 15 kilogramů a sloužila vědcům téměř tři roky, než v září 1981 shořela v atmosféře.
Československo se podílelo i na vybavení sond Vega 1 a 2, které zkoumaly Venuši a Halleyovu kometu (1984). Na přelomu 80. a 90. let se do vesmíru vznesly další dva československé Magiony, které už byly větší a také lépe vybavené.
Družice s pořadovým číslem čtyři a pět odstartovaly v letech 1995 a 1996, poslední data z Magionu 5 pak vědci dostali v prosinci 2002.
O půl roku později vzlétla do vesmíru také družice Mimosa, která měla navázat na vědecké experimenty, které se v letech 1992 a 1996 uskutečnily na ruské družici a na palubě amerického raketoplánu. Kvůli technickým problémům s hlavním přístrojem, mikroakcelerometrem, ale nakonec projekt skončil neúspěšně.
Letos byla pomocí indické rakety do vesmíru vynesena miniaturní družice VZLUSat-1 vyvinutá Výzkumným a zkušebním leteckým ústavem a jeho partnety. Ta má ověřovat vlastnosti původního českého kompozitního materiálu v kosmu, ověřit koncept miniaturizovaného rentgenového dalekohledu a také měřit koncentrace kyslíku v atmosféře.
Od roku 2009 je Česká republika členem Evropské kosmické agentury. To otevřelo českým vědcům i českým firmám dosud netušené možnosti stát na samé špičce vesmírného výzkumu. Přístroje s nápisem Made in Czech republic by se tak v dohledné době měly objevit například u Jupiteru v rámci mise JUICE.
