Antarktida je čtvrtý největší kontinent a jsou na něm známé zhruba tři desítky vulkanických kuželů mimo oblast trvalého zalednění. Ale co když se sopky nacházejí i pod ledem? Tým profesora Jaroslava Klokočníka z Astronomického ústavu AV ČR se soustředil na oblast známého jezera Vostok a dospěl k překvapivým objevům..

„Z našich analýz vyplývá, že v bezprostředním okolí jezera Vostok se pod ledem nacházejí přinejmenším dva sopečné kužely, jeden s výškou kolem jednoho kilometru, druhý je ještě o dalších čtyři sta metrů vyšší,“ říká Jaroslav Klokočník.

Pokud jeho analýzy potvrdí i další metody, sopky by dostaly typická česká jména: Dana a Zuzana. V ověřovací metodice však může být potíž, spolehlivou metodou je například velmi obtížný průzkum na místě.

A jenom pro srovnání: třemi a půl kilometry ledu jezera Vostok se odborníci již provrtali a dostali se k tekuté vodě.

Pokrytí gravitačními daty přitom není pro Antarktidu optimální. Vědci si vzali na pomoc topografii, jež je produktem družicových a leteckých měření s radarem. V případě ledu lze proniknout i několikakilometrovou vrstvou.

Stejná metodika dovoluje studovat topografii podloží i pod pouštěmi, neboť v případě suchého a čistého písku proniká radar cca 20 m pod jeho povrch.

V Antarktidě tak radarová měření pronikají ledem až ke skalnímu nebo vodnímu podloží a jsou k dispozici v podobě nadmořských výšek v modelu Bedmap 2. Kombinace gravitační informace s výškou vytváří model RET14, z něhož autoři vycházeli a jehož mezní rozlišení je jen několik kilometrů na zemském povrchu.