Čeští vědci zapojení do středoevropského týmu pomocí genetických metod zmapovali populaci Vlka obecného (Canis lupus). Na našem území se vyskytují vlci několika populací, které se přizpůsobují různým přírodním podmínkám (ekotypům).

Studie vyšla v odborném časopisu Diversity and Distributions, který se zabývá ekologií a biogeografií..

Střední Evropa má díky své poloze charakter křižovatky, na které se setkávají různé genetické linie organismů i kulturní vlivy člověka. Platí to i pro vlka obecného. Tato šelma byla v mnoha oblastech Evropy vyhubena, v posledních dekádách se ale do některých oblastí vrací, což budí zvědavost vědců i emoce veřejnosti. V současné době se ve střední Evropě objevují vlci z několika populací.

Odkud přichází

Podrobnější údaje zejména o karpatské populaci a stavu vlčích populací v České republice však dosud chyběly. Karpatská populace náleží k největším populacím vlka v Evropě, na naše území však zasahuje jen velmi sporadickým výskytem zvířat v oblasti Beskyd.

Relativně početná je však na území Slovenska, Ukrajiny a Rumunska. Takzvaná středoevropská nížinná populace pochází z Pobaltí, odkud osídlila polské a německé nížiny a v poslední dekádě se objevuje na severu České Republiky.

Na jihu našeho území se mohou vyskytnout zvířata z alpské a balkánské populace.

Jedinečná DNA

Karpatská populace má unikátní genetické vlastnosti, například je nositelkou mitochondriální DNA (mimojaderné genetické informace), která se v severní Americe už nevyskytuje. Karpatští vlci mají charakteristický vzhled například větší lebku oproti sousedním populacím a archaickou potravní specializaci na lov jelenů.

V Americe se tato populace již nevyskytuje. Pro svou jedinečnost si zaslouží pozornost a ochranu.

Foto: PřF UK – Samec z karpatské populace sražený na jaře 2017 na dálnici D1 na Vysočině 

Středoevropská nížinná populace vlků včetně zvířat žijících na severu Čech má proti karpatským vlkům jednodušší genetickou strukturu. Početnost této populace mírně vzrůstá, což souvisí zřejmě s její schopností adaptace na hustě osídlenou krajinu.

Překvapením byl pro vědce objev enkláv (malých oblastí uvnitř jiného území) nížinných vlků uprostřed Karpat. Česká republika a okolí má díky centrální geografické pozici potenciál k dalšímu propojení populací vlka.

Dělení

Populace vlků a jejich pohyb ovlivňují lidské stavby. V Karpatech je například zřejmá rozdílnost vývoje subpopulací způsobená jak přírodními podmínkami (pohořími), tak lidským zásahem (např. slovenská dálnice D1). V České republice trvale obývají vlčí smečky chráněnou krajinnou oblast Kokořínsko – Máchův kraj, Broumovsko a Krušné hory. Jedinci se objevují v Beskydech, severních Čechách, na Šumavě a na Jesenicku.

Kdo se zapojil

Na publikaci se podíleli autoři z řady institucí ze čtyř středoevropských zemí pod vedením molekulárních ekologů Pavla Hulvy z Univerzity Karlovy a Ostravské Univerzity a Barbory Černé Bolfíkové z České zemědělské univerzity.

Český tým spolupracoval s vědci ze Slovenska, Polska a Německa. Studie mohla vznikla na základě dlouholetého monitoringu vlků, který v České republice organizuje Miroslav Kutal z Hnutí DUHA a Ústavu ekologie lesa Mendelovy univerzity v Brně a na Slovensku Vladislav Antal ze Štátnej ochrany prírody Slovenskej republiky.