Někdy na začátku roku 2018 vstoupí bezpilotní čínská kosmická stanice Tiangong-1 do atmosféry poté, co skončila její operační životnost. Předpokládá se, že většina z tělesa shoří. Nedá se ovšem vyloučit, že její trosky dopadnou na zemský povrch, přičemž není vyloučen ani zásah obydlených oblastí..
Družice Tiangong-1 (Nebeský palác) je 12 metrů dlouhá, má průměr 3,3 m a startovací hmotnost 8506 kg. Od roku 2013 je neobydlená a od loňského roku s ní není udržovaný kontakt.
Stanice nyní na oběžné dráze ve výšce zhruba 300 km, přičemž pomalu sestupuje a neodvratně vstoupí do hustých vrstev zemské atmosféry někdy v rozmezí leden až březen 2018. Její zánik bude neřízený.
„Díky geometrii oběžné dráhy stanice už nyní můžeme vyloučit možnost, že jakýkoliv úlomek dopadne na místo severnější než 43 stupňů severní šířky a jižnější než 43 stupňů šířky jižní,“ podotkl Holger Krag působící v Evropské kosmické agentuře (ESA).
Na území České republiky tedy žádné trosky nespadnou, avšak v Evropě mohou být v ohrožení například Španělsko, Itálie nebo jižní část Balkánského poloostrova.
Právě ESA ve spolupráci s dalšími vesmírnými agenturami rozjíždí sledovací kampaň, která má za úkol pohyb stanice monitorovat. Kampaň bude řízena výborem IADC (Inter Agency Space Debris Coordination Committee).
IADC tvoří odborníci na kosmickou tříšť a další otázky z třinácti agentur/organizací včetně NASA, ESA, evropských národních kosmických agentur, JAXA, ISRO, KARI, Roskosmos a CNSA.