Zatímco státní hrady a zámky uzavřely na zimu brány, největší skvosty českých a moravských zbrojnic se shromáždily pod jednou střechou Zámku Pardubice. Velkolepou podívanou připravilo Východočeské muzeum v Pardubicích ve spolupráci s Národním památkovým ústavem (NPÚ) a jeho objekty.

Rytířské zbroje, palné i chladné zbraně, místní i exotické kousky vzácných šlechtických sbírek zazáří od 1. listopadu na výstavě Poklady zbrojnic státních hradů a zámků ve správě NPÚ..

Foto: Luďek Vojtěchovský/ Zrinského šavle

„Je to největší výstava v historii muzea. Tři sály naplnilo 400 exponátů z celkem 35 objektů Národního památkového ústavu. První část patří perlám renesančních sbírek vysoké aristokracie, druhá se soustředí na výzbroj prostých vojáků a důstojníků 17. až 19. století.

Samostatný prostor věnuje výstava i lovectví a zbraním z Orientu a Dálného východu,“ popisuje výstavu ředitel Východočeského muzea Tomáš Libánek.

Poklady zbrojnic jsou součástí Roku renesanční šlechty. Záštitu nad projektem převzal hejtman Pardubického kraje Martin Netolický. „Výstava je svým rozsahem unikátní. Jsem rád, že Východočeské muzeum pokračuje v kurzu, který přesahuje hranice regionu.

Poklady zbrojnic se nepochybně stanou součástí výuky dějepisu na základních a středních školách, ale svou exkluzivitou přilákají také návštěvníky z řad široké veřejnosti,“ uvedl hejtman Martin Netolický.

Foto: Luďek Vojtěchovský/Turnajová zbroj 16.století (Konopiště)

Počátky sběratelské vášně pro zbraně

Soubory zbraní velké umělecké a historické hodnoty začaly vznikat od 16. století. Přední evropské šlechtické rody vytvářely sbírky na svých sídlech jako součást reprezentačních a rezidenčních prostor. „Ze společenských a prestižních důvodů si pro vlastní potřebu nechávaly vyrábět zbraně a zbroj ve stejných dílnách v Itálii a Německu jako panovnické dvory.

Technologicky vyspělé, umělecky ušlechtilé a cenově nákladné honosné kusy nechaly vytvářet podle návrhů předních dobových umělců,“ vysvětluje kurátor výstavy Petr Czajkowski z Národního památkového ústavu.

Výzdoba zahrnovala ušlechtilé kovy a drahé kameny. Objevily se první případy cíleného sběratelství zbraní a velkou roli začala hrát osobnost původního majitele artefaktu. „Na výstavě je takovým exponátem například jezdecká turnajová zbroj vyrobená kolem roku 1540 v Itálii pro vévodu z Ferrary Alfonsa II. d´Este nebo půlzbroj pro pěší turnaj vyrobená kolem roku 1580 patrně v italském Miláně.

Exkluzivitu renesanční produkce podtrhují skvostné součásti výzbroje a výstroje gardy saského kurfiřta z doby kolem roku 1600. Původně černo-zlatá přilba morion, zdobená leptanými pásy s rostlinným dekorem a heraldickými symboly saských kurfiřtů, se proto objevila na plakátech výstavy jako jeden z jejích symbolů,“ říká další kurátor výstavy Stanislav Hrbatý z Muzea východních Čech v Hradci Králové.

Foto: Luďek Vojtěchovský/Gotická zbroj (Lednice)

Rozmanitost zbraní i jejich technologický vývoj

Od zbrojí a chladných zbraní se sbírky postupem doby rozšiřovaly až po palné zbraně ruční i lafetované, různých systémů a provenience. Z chladných zbraní je na výstavě k vidění řada šavlí a palašů nebo poprvé zkompletovaný soubor schiavon – mečů s kovanými koši všech typů – včetně porovnání se skotským mečem zvaným broadsword.

Poprvé v republice se představují pistole i pušky s křesadlovými zámky manufaktur v Duchcově a Vernéřově (Wernsdorf), muškety s doutnákovými zámky a další pušky s kolečkovými a křesadlovými zámky. Řadu typů vojenských přileb, čepic a čák doplňují kyrysy, tedy ochranné kryty trupu, a uniformy významných osobností.

Ojedinělou příležitostí ke zhlédnutí jsou děla z období vlády Napoleona III., která vítají návštěvníky už v průjezdu zámku, nebo jeden z prvních mechanických kulometů – francouzská mitrailleusa z 60. let 19. století.

Od kuší k zadovkám

V části věnované lovectví zhlédnou návštěvníci vývoj od kuší, které převládaly ještě v 16. století, k palným zbraním. Kromě technicky zajímavých opakovaček a zadovek dostaly prostor některé kuriozity, například kulovnice se „skleněnou“ hlavní.

Většina zbraní je bohatě zdobená a u řady z nich se podařilo zjistit původního vlastníka. Mnohé vyrobili proslulí puškaři zahraničního i českého původu, počínaje puškařem císaře Rudolfa II. Maxmiliánem Wengerem až po vynikajícího Antonína Vincence Lebedu.

Foto: Luďek Vojtěchovský/Samurajská zbroj

Exotické zbraně z Orientu

Exponáty ze Středního a Blízkého Východu se do šlechtických sbírek dostávaly díky přímé vojenské účasti jednotlivých příslušníků šlechty v tažení proti Turkům mezi 15. a 17. stoletím. To je nejspíše také případ čepele šavle chorvatského vojevůdce Mikuláše Zrinského, jehož zbrojnice kdysi tvořila součást starobylého souboru zbraní na hradě Bítov.

Impulsem pro sběratelství bylo také objevování cizokrajných území osobnostmi z řad šlechty. Proto mohou návštěvníci obdivovat samurajskou zbroj, soubor japonských mečů i samostatných mečových záštit ze zámků Lysice a Hrubý Rohozec.