Nemůžete se rozhodnou, jestli místo na okně vyhradíte akváriu nebo truhlíku s bylinkami? Můžete mít obojí – rostliny vyčistí odpad a díky tomu získají vodu i spoustu živin.
Když se spokojíte s tím, že jedlé jsou na tomto „akvatruhlíku“ pouze byliny, můžete se ihned pustit do pěstování. Vodní zahrádka od kalifornské firmy Back to the roots (Zpátky ke kořenům) propojuje hydroponní pěstování bylinek s dekorativními účely.
Stolní zahrádka obsahuje 11 litrovou nádrž, filtr, čerpadlo, nádobu na rostliny, hnojivo, krmení pro rybičku a kupón na pořízení rybky zdarma.
Bojovnice pestrá (Betta splendens) byla zvolena vhodnou rybou pro akvaponní pěstování (spojení hydroponie a akvárka). Podobné zařízení si, ale můžete koupit či vyrobit i u nás.
Jak to funguje?
Rostlinám je díky čerpadlu zajištěn přísun živin a vody. Rybička vyprodukuje amoniak, který je pro ni jedovatý. Rostliny ho naopak velmi oceňují a dokonce díky němu rostou velmi bujně. Takto pročištěná voda se vrací do vodní nádrže s rybičkou.
Pro nás to znamená úsporu času a práci s čištěním akvária, zaléváním, hnojením a ještě nám to přinese užitek. Takový systém nepotřebuje naše velké zásahy a pozornost.
Akvaponické farmy
V USA a na Novém Zélandu je tento způsob pěstování v současnosti velice oblíbený. Na stejném principu totiž fungují i farmy. Akvaponím způsobem se dají pěstovat různé druhy zeleniny – saláty, okurky, kedlubny, ale také jahody a různé bylinky. Farma tak produkuje zeleninu a zároveň čerstvé ryby.
I u nás vznikají poloautomatické systémy produkující čerstvou zeleninu a ryby nehledě na roční období – díky umělému osvětlení. Největší výhody tohoto způsobu farmaření jsou úspora prostoru a neuvěřitelná rychlost růstu rostlin.
Lidé se zkušenostmi s akvapónií uvádějí až 5x rychlejší růst oproti klasickému pěstování v půdě a jedinečnou chuť ryb.
Systém ve větším měřítku a s jedlými rybami, lze umístit ve skleníku, ve sklepě, ve chlévě v garáži nebo i venku.
Dojde tedy v zemědělství k revoluci? Vědci z Mendelovy univerzity v Brně uvádí, že zejména hydroponický způsob pěstování rostlin čeká progresivní budoucnost. V Japonsku se například realizují i odpočinkové a relaxační zahrady.
A NASA se dlouhodobě zajímá o využití hydroponie a aeroponie (metoda pěstování, kdy kořeny rostlin jsou zavěšeny ve vzduchu a jsou pravidelně postřikovány mlhou živného roztoku) na kosmických stanicích.
Vodní hospodaření v minulosti
Z minulosti máme doklady o vodním zemědělství u Aztéků. Vzhledem k nedostatku půdy, kde by bylo možné vypěstovat potravu pro více než 300 tisícové město Tenochtitlán, vznikly záhony na vodě. Každá zahrádka byla orámována a připevněna ke dnu.
Pro stavbu Aztékové využívali bahno ze dna jezera, ale i to odstraněné při čištění zavlažovacích kanálů a různý biologický odpad z města. Umělé ostrůvky se nazývají „chinampas“ a díky následným generacím se ty původní aztécké dochovaly až do dnešních dní.
Rozkládají se na 36 000 ha u města Xochimilco na jezeře Texcoco. Jeden z místních farmářů vzpomíná, že když byl malý, byla obhospodařovávána drtivá většina chinampas.