Pohyb více než 300 tisíc hvězd pozorovaný observatoří ESA Gaia ukázal, že vzácná blízká setkání s naším Sluncem mohou narušit oblaka komet na samých okrajích naší Sluneční soustavy – a někdy v budoucnu některé z nich poslat i směrem k Zemi..

Jak se naše Sluneční soustava pohybuje skrze galaxii a jak další hvězdy putují po svých drahách, tak jsou vzájemná blízká setkání nevyhnutelná. I když „blízká“ v daném případě znamená trilióny kilometrů.

V závislosti na své hmotnosti a rychlosti se hvězda potřebuje dostat na vzdálenosti nějakých 60 triliónů kilometrů před tím, než začne mít vliv na zásobník komet naší Sluneční soustavy, na Oortův oblak.

Ten sahá do vzdálenosti 15 triliónů kilometrů od Slunce, což představuje stotisícinásobek vzdálenosti Země od Slunce.

Pro srovnání, naše nejvzdálenější planeta Neptun obíhá kolem Slunce v průměrné vzdálenosti 4,5 miliardy kilometrů. To odpovídá zhruba třicetinásobku vzdálenosti Země od Slunce.

Gravitační vliv hvězd během přiblížení k Oortovu oblaku může narušit trajektorie komet, které se zde nacházejí. Ty se pak mohou vydat na dráhy, jež je přivedou až do vnitřních částí Sluneční soustavy.

Zatímco tento jev je pravděpodobně zodpovědný za některé komety, které se na obloze objevují za stovky či tisíce let, má navíc potenciál nasměrovat komety na kolizní kurz se Zemí nebo s dalšími planetami.

Pochopeni minulého i budoucího pohybu hvězd je klíčovým úkolem observatoře Gaia při jejím sběru přesných dat o pozicích hvězd a jejich změnách během pětileté mise. Po prvních čtrnácti měsících práce byl nedávno vydaný první katalog více než miliardy hvězd.

Jeho součástí jsou i údaje o vzdálenosti a data o pohybu po obloze týkající se více než dvou miliónů hvězd.

Díky kombinaci nových výsledků s již existujícími informacemi mohli astronomové začít s detailním a rozsáhlým pátráním po hvězdách, které se dostávají do blízkosti našeho Slunce.

Dosud byly vysledovány relativní pohyby vzhledem ke Slunci více než 300 tisíc hvězd. Jejich přiblížení pak bylo možné stanovit pět miliónů let do minulosti i budoucnosti.

Z nich se pak 97 přiblíží na vzdálenost menší než 150 triliónů kilometrů. Šestnáct z nich pak na vzdálenost 60 triliónů km.

Nejbližší hvězdou ke Slunci je v současnosti červený trpaslík Proxima Centauri, vzdálená 4,22 světelných let. To však nebude navždy. V souhvězdí Andromedy asi 10 světelných let od nás se nachází červený trpaslík pojmenovaný Ross 248. Evidentně jej však naše sluneční soustava láká, protože se k ní pomalu přibližuje.

Zhruba za 36 000 let se ke Slunci přiblíží na vzdálenost pouhých tří světelných let, a stane se tak nejbližším sousedem solárního systému.