Biologové následně prohledali sebraný trus a sledovali aktivitu plžů v nalezených schránkách. Celkem se podařilo nalézt 14 neporušených schránek (necelá 2 %). Porušenost/neporušenost schránky se ukázala pro přežití jako zásadní. 9 plžů ze 14 zachovalých ulit zůstalo živých.
Nejvíce plžů (celkem 6 jedinců) přežilo ve společné voliéře obývané kosem černým (Turdus merula), špačkem obecným (Sturnus vulgaris), holubem hřivnáčem (Columba palumbus) a holubem domácím (Columba livia f. domestica).
U drobnějších jedinců je šance přežití vyšší. U větších spíše hrozí, že ulita bude poškozena a její obyvatel bude vydán napospas žaludečním šťávám.
Přeživší plži jsou pro populaci celého druhu výhodou. Ptáci je přenesou do vzdálenějších oblastí, čímž přispívají k variabilitě genomu.
Obdobný výzkum, ovšem zaměřený na drobné plže, provedli odborníci na japonské Univerzitě Tohoku. Ptákům poskytli 174 plžů druhu Tornatellides boeningi. Bezobratlí plži měří jen něco málo kolem 2,5 mm. Trávicím traktem jich bez úhony prošlo zhruba 15 %.
