Eurotunel: Suchou nohou na Britské ostrovy

Velká Británie je sice evropská země, ale jakoby do Evropy až zas tolik nepatřila. Její ostrovní poloha jí v historii několikrát uchránila před invazí a na evropské záležitosti hledí Britové trochu odtažitě, čehož jsme svědky i v současnosti. Nicméně, od roku 1994 je Británie se zbytkem Evropy fyzicky spojena. Právě tehdy byl uveden do provozu tunel pod kanálem La Manche, který spojil anglické Folkestone a francouzské Calais.
Eurotunel, jak se spojení mezi Británií a Francií nazývá, je dlouhý 50 kilometrů a je položen v hloubce 45 metrů pod mořským dnem. Cesta mezi oběma zeměmi se díky tunelu zkrátila na 35 minut.

0

Británie ještě před pěti miliony let byla součástí evropské pevniny, ovšem pohyby zemské kůry ji od kontinentu oddělily. Toho si třeba dodnes nevšimly některé druhy ryb, které při svém tažení instinktivně britské ostrovy obeplouvají, ačkoliv by jim cesta kanálem La Manche ušetřila spoustu sil.
První plány na uskutečnění snu propojení Británie a Francie pocházejí z doby začátku 19. století, kdy francouzský inženýr Albert Mathieu navrhl tehdejšímu vládci Francie Napoleonovi, aby bylo mezi Francií a Anglií postaveno gigantické podmořské potrubí, kterým by jezdily kočáry. Samozřejmě, že takový plán byl neuskutečnitelný. K prvnímu pokusu o stavbu tunelu došlo již v roce 1881. Britská veřejnost však proti projektu protestovala tak vehementně, že ihned poté, co se vyhloubily první dva kilometry, byly všechny plány dány k ledu. Podobně to dopadlo i z projekty, které počítaly s výstavbou velkého mostu.
Nebezpečí invaze tunelem, to byl leitmotiv britského odporu proti tunelu. Zvláště po skončení druhé světové války se Britové stavěli zásadně proti stavbě, přitom ostrovy už dávno byly v dosahu potenciálních nepřátelských raket a letadel. Nicméně, v roce 1964 byla mezi Francií a Británií podepsána smlouva o vzniku podmořského tunelu.

1

Avšak až v roce 1986 vlády obou zemí výstavbu tunelu definitivně posvětily. Stavět se začalo o rok později. Razící stroje vyrazily na cestu nejprve z anglického a po třech měsících i z francouzského pobřeží.
Výstavba podmořského tunelu nebyla žádná legrace. Stroje japonské výroby postupovaly vrstvou křídového slínu, tedy horninou, která vodu nepropustí. Ražení jednoho kilometru trvalo celý měsíc. Razící stroje nebyly žádné drobečky, jejich průměr dosahoval téměř devíti metrů a zuby na otočném štítu byly vyrobeny z ušlechtilé oceli, kterou ještě navíc zpevnil wolfram. Aby stroje při ražbě držely správný směr, byly řízeny nejen pomocí počítače, ale inženýři je ovládali i lasery.
Hrubá výstavba tunelů zabrala tři roky. V listopadu 1990 se Francouzi a Britové k sobě při ražbě servisního tunelu přiblížili na vzdálenost sta metrů. Poté byl ručně vyhlouben malý tunel a 1. prosince 1990 se obě party poprvé setkaly.
K proražení obou železničních tunelů, které mají průměr 7,6 metru, došlo 22. května a 28. června 1991. Na dvou místech se koleje křižují. V případě, že je jeden tunel uzavřený, tak právě zde mohou vlaky změnit kolej. V tu chvíli se otevřou obrovská železná vrata, která umožňují přejezd soupravy z jedné koleje na druhou. Třetí tunel je služební a má šířku necelých pěti metrů. Ostění těchto tunelů tvoří na 750 000 betonových dílců.
Tím ovšem práce zdaleka nekončily. Bylo nutné položit koleje, inženýrské sítě a další nezbytnosti. Stavbu v té době provázelo mnoho komplikací, propukaly zde požáry, dodavatelé nebyli schopni splnit nasmlouvané lhůty, scházely finance a bohužel došlo i k obětem na životech – při výstavbě zahynulo 10 dělníků, většina při počáteční fázi ražby Zodpovědní pracovníci se při stavbě tunelu pod Lamanšským průlivem dopustili i několika chyb. Zvolili složité elektronické vybavení nových vlakových souprav, které byly špatně kompatibilní s vybavením kontrolních a řídících systémů tunelu. Omylem bylo také to, že se namísto zkušených strojvedoucích začali školit zcela noví.

An Eurotunnel freight shuttle enters the Channel tunnel in Coquelles, near Calais, northern France, July 21, 2015. REUTERS/Pascal Rossignol

Tak se stalo, že k slavnostnímu otevření Eurotunelu došlo až 6. května 1994. Tunel oficiálně pokřtila britská královna Alžběta II. a tehdejší francouzský prezident François Mitterrand. Do plného provozu však Eurotunel přešel až 14. listopadu 1994.
Tunel je z bezpečnostních důvodů koncipován jako železniční. Eliminuje se tak riziko automobilových havárií, které v tunelech mohou mít zvláště fatální důsledky. Motoristé tak využívají podmořskou kyvadlovou železniční dopravu. Speciální vagóny převážejí jak osobní automobily, tak i autobusy či kamiony. Cesta z Londýna do Paříže suchou nohou tak trvá tři hodiny. Pod mořem vlaky sviští rychlostí 160 kilometrů v hodině, na ostatních úsecích je jejich rychlost téměř dvojnásobná.

Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Móda spojená s technologií

Móda spojená s technologií

V rámci Mercedes-Benz Prague Fashion Weeku bylo možné 24. 3. vidět kolekci AUDIRE...
Jak se měnil kulatý nesmysl?

Jak se měnil kulatý nesmysl?

Hry, které připomínaly fotbal, provozovali již staří Číňané, Řekové či Římané....
Xiaomi Mi 9 dorazil do Česka

Xiaomi Mi 9 dorazil do Česka

Nová vlajková loď čínské společnosti Xiaomi dorazila na pulty prodejců v...
Elektrické SUV s rekordním dojezdem

Elektrické SUV s rekordním dojezdem

Americká automobilka Fisker Inc. představila model SUV, které by mělo...
Nové technologie nahradí v zaměstnání spíše ženy než muže

Nové technologie nahradí v zaměstnání...

Vývoj technologií a umělé inteligence jde stále kupředu. Jednoho dne budou přístroje...
Nový Model Y od Tesly

Nový Model Y od Tesly

Sportovně-užitkový elektromobil SUV Model Y, který představila...
Robotická paže ADA umí precizně zacházet s příborem. Pomůže to postiženým

Robotická paže ADA umí precizně...

Zatímco pro člověka nepředstavuje používání vidličky žádný problém, u...
Robotická ponorka Harald bude monitorovat výskyt planktonu

Robotická ponorka Harald bude...

Nerovnoměrné rozmístění planktonu v oceánech přivedlo vědce k rozhodnutí, že...
Převratný skok ve vývoji: Vynález splachovacího záchodu!

Převratný skok ve vývoji: Vynález...

Existují vynálezy, které dnes vnímáme jako běžnou součást našeho života....
První ročník průmyslového IoT hackathonu zná vítěze.

První ročník průmyslového IoT...

Studentský turnaj nápadů vyhrál detektor pravdy pro roboty – absolutním vítězem hackathonu se...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Bez klobouku bos? Fenomén barefootingu

Bez klobouku bos? Fenomén...

Vidět ženu ve společnosti bez bot ještě donedávna znamenalo, že...
Přehledně: 6 největších brouků světa

Přehledně: 6 největších brouků...

Zástupci hmyzího řádu brouků (Coleoptera) jakoby představovali jakési „hřiště“,...
Benátky volají SOS: Klenot omývaný a týraný vodou

Benátky volají SOS: Klenot omývaný...

Patří k místům, jak vystřiženým z červené knihovny, kde se to v minulosti...
Bipolární porucha: Jednou ráj, jindy peklo!

Bipolární porucha: Jednou ráj,...

Lékařskou hantýrkou bipolární porucha, dříve známá pod názvem maniodepresivní psychóza...
Konec elitních i fanatických janičářů: Sultán je rozstřílí děly

Konec elitních i fanatických...

Poturčenec horší Turka. Tohle přísloví se zachovalo v naší tradici jako vzpomínka...
Největší archeologické podvody: Fudžimurovy artefakty

Největší archeologické podvody:...

Všechno začne když Šiniči Fudžimura (*1950) jako kluk najde doma na dvoře...
Sčítání ptáků na krmítkách ovládla koňadra

Sčítání ptáků na krmítkách...

První lednový víkend byl v Česku ve znamení sčítání ptáků na krmítkách, do kterého...
Potápěče málem spolkla velryba: Z lodi to pozorovala jeho žena!

Potápěče málem spolkla velryba: Z...

K čemu může dojít při podvodním filmování hejna sardinek?...
Timbuktu: Tajemné Cambridge afrického kontinentu

Timbuktu: Tajemné Cambridge...

„Sůl přichází ze severu, zlato z jihu, ale boží slovo a drahocenná...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.