Čistý vzduch, čistá voda, nezávadné potraviny. Zdá se to jako samozřejmosti, ale i ve vyspělých zemích se setkáváme se znečištěním základních životních zdrojů. Výsledkem jsou pak chronické choroby, které se nevyhýbají ani dětem..

Česká republika bojuje především se špatnou kvalitou ovzduší. Pravda, situace se proti stavu před rokem 1989 rapidně zlepšila, zejména koncentrace oxidu siřičitého se od té doby výrazně snížily. Ovšem topení uhlím a automobilová doprava stále dokážou vyvolat nepříjemné dlouhotrvající smogové situace.

A tak se nad českou kotlinou snáší popílek a prach, který je často doplňován jedovatým přízemním ozonem a oxidy dusíku. Nejhorší situace bývá v tomto ohledu na Ostravsku, v severních Čechách, ale i v Praze, kde dálnice vede přímo historickým středem města. Přímo katastrofální je pak stav na pražském Spořilově.

Podle zprávy Evropské agentury pro životní prostředí (EAA) se znečištěné ovzduší stává každoročně osudným dvanácti tisícům Čechů, kteří umírají předčasně. „Oxidy dusíku ze silniční dopravy stále nedosahují hodnot akceptovatelných pro kvalitu ovzduší v obydlených oblastech,“ upozornila zpráva EAA například zpráva.

Situaci pochopitelně monitorují i tuzemští vědci. V průběhu období 2010–2015 došlo na Ostravsku podle Radima Šráma z Ústavu experimentální medicíny AV ČR ke snížení koncentrací jemných prachových částic (PM2.5, <

2.5 mm), ale koncentrace prokázaného lidského karcinogenu benzo[a]pyrenu  se v Ostravě-Bartovicích nesnižuje.

Šrám upozornil i na negativní důsledky spalování biomasy. V průběhu posledních dvou let bylo publikováno několik prací, které prokazují vliv působení zvýšených koncentrací PM2.5 a polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU) na centrální nervový systém:

expozice PAU v průběhu těhotenství snižuje objem bílé hmoty mozkové, důsledkem je ovlivnění kognitivních funkcí a chování v pozdějším vývoji dětí.

Studie z polského Krakova prokazuje vliv expozice PAU v průběhu těhotenství na snížení verbálního IQ ve věku 7–9 let. U dospělé populace byl popsán vliv znečištěného ovzduší na zvýšení výskytu depresivních onemocnění, demence a Parkinsonovy choroby.

Důsledkem znečištění ovzduší v pánevních okresech Ústeckého kraje v sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století je trvale snížená střední délka života mužů i žen a trvale zvýšená úmrtnost na srdečně-cévní onemocnění.

U dětí narozených v tomto období je nutné v dospělosti očekávat zvýšený výskyt hypertenze, ischemické choroby srdeční, diabetu 2. stupně i ovlivnění kvality spermií. Poškození genetického materiálu bude nepříznivě ovlivňovat i příští generace.

Kateřina Hoňková rovněž z Ústavu experimentální medicíny AV ČR ve své studii zjistila významné ovlivnění biochemických drah ve vztahu k imunitě, drah, které ovlivňují metabolismus škodlivých látek v játrech a ovlivnění neurotrofinové dráhy působící na vývoj nervových buněk v mozku.

Novým poznatkem je snížení exprese BDNF (brain-derived neurotrophin factor), který kóduje proteiny ovlivňující diferenciaci a růst neuronů. Podle současné literatury se snížená exprese BDNF spojuje s výskytem neurodegenerativních onemocnění.

V návaznosti na testování naměřených koncentrací tzv. polutantů (chemikálie přítomná v prostředí v nepřirozeně vysoké koncentraci) se zjistilo, že zvýšená hladina benzo[a]pyrenu týden před porodem snižuje expresi genu CHD8, který ovlivňuje vývoj nervových buněk a je spojován s rizikem autismu.

Jak je tedy patrné, znečištěné ovzduší nevede jen k respiračním chorobám, ale má i mnohem hlubší dopad.

A která místa po celém světě jsou znečištěna nejvíce? Nejvíce trpí obyvatelstvo indických měst. Špatná situace je především v rozvojových zemích, ale i v Číně, kde se mnohamilionová velkoměsta dusí ve smogu.

Podle žebříčku Světové zdravotnické organizace WHO má z evropských měst nejhorší ovzduší bulharský Pernik, z větších evropských měst je na tom nejhůře Sofie. Po Bulharech mají nejhorší vzduch Poláci, zvláště pak města Rybnik a Sosnowiec.

U nás nejvíce prachu dýchají obyvatelé Karviné, Havířova a Ostravy. O něco lépe jsou na tom Plzeňáci a obyvatelé severních Čech.

A kde je naopak nejlepší vzduch? Samozřejmě, že v místech, kde je hustota obyvatel minimální. Ale i vyspělá civilizace si dokáže ochránit čisté ovzduší. Prim v tomto ohledu hrají Kanaďané. Z velkých měst je na tom nejlépe Vancouver, dobře si vedou i americká, australská a novozélandská města.

V Evropě je třeba za bezprašným vzduchem vyjet do Švédska, Norska, Finska či Španělska. Čistší vzduch se zpravidla nachází ve městech, kde jsou rozšířené nízkoemisní zóny.