Čeští vědci byli u významného objevu, který umožní lepší pochopení vlastností vesmírné hmoty krátce po velkém třesku i jejího dalšího vývoje. V rámci experimentu STAR se podařilo prokázat, že kvark gluonové plazma je tekutinou s největší známou vířivostí.
Do experimentu se zapojili vědci z Ústavu jaderné fyziky AV ČR, ČVUT v Praze a kolegů z dalších dvanácti zemí. Mikroskopické kapky nového stavu hmoty existující pouze při teplotách stotisíckrát vyšších, než je teplota slunečního jádra, byly poprvé pozorovány v roce 2005 ve srážkách těžkých jader v Brookhavenské národní laboratoři v USA.
Aktuální měření, která byla provedená na stejném místě, naznačují, že plazma tvořené elementárními částicemi, kvarky a gluony má nejen prakticky nulové vnitřní tření, ale je možné jej roztočit na rychlost mnohonásobně větší, než lze pozorovat u nejsilnějších tornád nebo u velké červené skvrny na Jupiteru.
Rychlost jeho otáčení výrazně předčí i dosavadní rekord, který dosud držely nanokapičky tekutého helia.
„Objev otvírá nové směry studia nejžhavější, nejméně viskózní a jak se nyní ukazuje i nejvíce vířivé kapaliny vytvořené v laboratorních podmínkách,“ poznamenává docent Michal Šumbera z Ústavu jaderné fyziky AV ČR.
