Skleněné plochy, elektrické vedení, hustá síť silnic a železnic – všechny tyto lidské výtvory představují pro zvířata smrtelné nebezpečí. Člověk o tom ale často nemá ani tušení.

Proto Česká společnost ornitologická vytvořila nový web Ptačí pasti, který upozorňuje na ta nejnebezpečnější místa a také na důvody, proč se zde ptáci zabíjejí.

Informace z webu budou sloužit jak odborníkům, tak i široké veřejnost a představují důležitý první krok na cestě k odstraňování ptačích pastí.

„Na dnes již zabezpečené protihlukové stěně na Karlovarské ulici v Praze, se zabily stovky ptáků. Jen během několika měsíců roku 2012 jich bylo nahlášeno minimálně 40! Nová webová stránka Ptačí pasti upozorňuje právě na taková místa, na kterých ptáci přicházejí z různých důvodů k úrazům nebo zde nacházejí smrt,“ vysvětluje Zbyněk Janoška z České společnosti ornitologické.

Jednotlivé body na mapě Ptačích pastí představují nálezy ptáků, kteří zde zemřeli nebo byli poraněni. Každý bod pak nese jeden z pěti symbolů, znázorňující příčinu úrazu nebo úhynu, kterou může být náraz do skla, výboj elektrického proudu, doprava nebo choroba.

Samostatný symbol má také ptačí kriminalita, tedy smrt a poranění způsobená člověkem.

„Samotný monitoring by ale neměl smysl, pokud by na něj nenavazoval další krok – zabezpečování pastí. To už dobře funguje v projektu Bezpečné zastávky, na který Ptačí pasti navazují. Z více než osmi tisíc zmapovaných zastávek už je jich přes dvacet zabezpečených,“ uvádí Janoška.

Rovněž došlo k zabezpečení mnoha rizikových protihlukových stěn podél silnic a dálnic a ty nově budované již prvky zabraňující střetům s ptáky obsahují. Řada jiných pastí však stále existuje, k nim přibývají stále nové a o většině z nich zatím nejsou žádné informace.

Proto ornitologové vyzývají veřejnost k mapování nebezpečných míst s nálezy mrtvých či zraněných ptáků. „Lidé mohou nález zaznamenat do faunistické databáze Avif, kterou mohou mít stále po ruce jako aplikaci ve svém mobilním telefonu.

Zaznamenání mrtvého ptáka u cesty nebo pod sloupem je pak otázkou i méně než minuty a může pomoci zachránit spousty dalších ptačích životů,“ vysvětluje Janoška.