Larvy mravenců druhu Oecophylla longinoda produkují hedvábí, aby do něj zakuklily své kokony. Dospělí mravenci od nich hedvábí odebírají a zužitkují je ke stavbě mraveniště.

A pozor! Při povodních využívají některé druhy mravenců (například Solenopsis invicta) vztlaku svých larev k záchraně kolonie. Spojují nedospělce fyzicky dohromady a vytvoří z nich jakýsi záchranný raft.

Larvy se vznášejí snadněji než dospělí mravenci. Navzdory umístění v podpalubí obvykle přežívají.

Larvy mohou zastávat funkci tzv. společného žaludku. Konzumují těžko stravitelný hmyz a přetvářejí jej na tekutinu bohatou na bílkoviny. Dospělci by kvůli konstrukci svého těla hmyz pozřít nemohli, na tekutině si ovšem pochutnávají.

U druhu Pheidole spadonia si biologové povšimli, že mravenci využívají larvy, aby změkčily kořist. Mravenčí dělnice rozporcovaly ulovené octomilky a jednotlivé kousky jejich těl položily pod ústa larev.

Larvy pak začaly produkovat sliny, které tkáně změkčily a učinily je poživatelnými. V některých případech larvy propíchly navíc kořist svými čelistmi, aby do nich mohly enzymy snáze pronikat a celý proces „změkčování“ se urychlil.

Larvy hrají klíčovou roli při zpracování potravy, závisí tak na nich reprodukční úspěch kolonie. A to není všechno.

Příroda je na první pohled krutá, avšak bez krutosti by málokterý druh přežil. A tak i mrtvá larva poskytne kolonii cennou službu. Svou poslední, ale důležitou. Je sežrána. Pokud tedy neuhynula na následek nakažlivé nemoci či toxické otravy.