Tématem tzv. oborové homogamie se zabývala studie think-tanku IDEA při Národohospořském ústavu AV ČR. Odborníci provedli analýzu mapující studijní obor párů, ať už sezdaných či nesezdaných, které sdílejí společnou domácnost.

Zabývali se základní otázkou, zda vysokoškolsky vzdělaní partneři vystudovali stejný obor vzdělání. Studie dostala příznačný název „Vrána k vráně sedá aneb Důležitost oboru studia při výběru partnera“.Téma výběrového párování bylo dosud opomíjeno, a to navzdory tomu, že volba studijního oboru přímo souvisí s důležitými společensko-ekonomickými faktory. Spoluautorka studie Alena Bičáková z IDEA vysvětluje: „Analýza proto poskytuje první ucelený kvantitativní přehled o oborové homogamii mezi vysokoškolsky vzdělanými páry v celé EU.”

V rámci zajímavé studie bylo analyzováno 124 040 párů z 24 zemí EU. Jako oborově homogamní pár označuje svazek, v jehož případě oba partneři dosáhli vysokoškolského titulu v jednom z osmi typů studijních oborů: humanitní obory, vzdělávání, sociální vědy, přírodní vědy, inženýrství, zemědělství, zdravotní vědy a konečně služby.

Závěry jsou vypovídající: v Evropské unii je v průměru 36,4 % párů mezi dvěma vysokoškoláky oborově homogamních.

Jako klíčový faktor se ukázalo genderové rozdělení oboru. V inženýrství, kdy muži tvoří 80 % všech studentů, bude pro většinu z nich nemožné, aby si našli partnerku v rámci oboru. Naopak 20 % žen má na výběr mnoho potenciálních partnerů.

Nepřekvapí proto, že ženy, které inženýrské obory absolvovaly, vytvořily homogamní pár v 60,5 %, zatímco ve službách, které jsou genderově nejvyrovnanější, tvořil podíl takových dvojic jen 22,3 %.

Oborová homogamie byla zaznamenána ve všech sledovaných oborech, rozdíly jsou ovšem obrovské. Nejméně homogamních párů se vyskytuje u absolventů studia služeb a zemědělství, nejvíce mezi absolventy společenských a zdravotních věd.

Propastné rozdíly jsou i v případě jednotlivých států EU. Měřítkem homogamie je přitom procentní index H, který značí poměr mezi skutečným počtem homogamních párů v porovnání s hypotézou, že takové páry se setkaly náhodně, při zohlednění podílu žen na absolventech daného oboru.

Index H ve výši 100 % tak znamená, že v dané zemi je o 100 %, tedy dvojnásobně, vyšší pravděpodobnost, že daný pár bude oborově homogamní ve srovnání s oborově náhodným párováním.Česká republika se 123 % patří mezi země s nadprůměrnou mírou oborové homogamie.

Nejnižší hodnotu má index H v Litvě (56 %), naopak nejvyšší hodnoty dosahuje na Slovensku (142 %).

Výsledky unikátního výzkumu zprostředkují mnoho ekonomických, sociologických, demografických a dalších poznatků.

„Závěry samozřejmě otevírají otázky pro další výzkum. Možné oblasti zahrnují například vztah mezi mírou oborové homogamie a stabilitou manželských svazků, příjmovou nerovností na úrovni domácností, investicemi do dětí či nízkou porodností, která v Evropě patří mezi nejpalčivější demografické problémy.

Dalším tématem je, zda je jednou z příčin oborové homogamie také rozdílný mzdový potenciál oborů a jak přispívá k citlivosti domácností na šoky na trhu práce,” uzavírá druhý z autorů studie Štěpán Jurajda z CERGE-EI.