Ruská oficiální místa přiznala, že jejich plány na dobytí Měsíce je třeba korigovat. Ředitel Ústavu kosmických výzkumů Lev Zeljonyj oznámil, že Rusko bude muset nejméně o rok odložit start orbitálního modulu Luna 26, který byl plánován na rok 2020. Stejný osud potká i Lunu 27, která se na cestu měla vydat o rok později..
Dmitrij Rogozin, ruský vicepremiér odpovědný za kosmický výzkum, v roce 2012 prohlásil, že by Rusko mělo usilovat o vybudování velké základny na Měsíci, díky níž by mohlo získat náskok před svými kosmickými konkurenty.
„Je to prestižní politický úkol,“ dodal s tím, že lunární báze by mohla stát v polovině dvacátých let. Jenže ruský kosmický program brzdí nedostatek financí, které požírají spíše armádní kruhy, všeprostupující korupce, nedostatečná průmyslová a technická vybavenost a především úprk odborníků do zahraničí, kde mají pro svou práci i život nesrovnatelně lepší podmínky.
„Nikdo si nedovede představit, jak by se v těchto podmínkách realizoval tak nákladný projekt, jako je dopravení lidské posádky na Měsíc. Ať to označíme za zrušení nebo odklad, je jasné, že dobytí Měsíce se nekoná,“ napsal deník Izvestija.
Oficiálním důvodem odložení měsíčního programu je podle Zeljoného účast Ruska na programu ExoMars, na kterém participuje společně s evropskou kosmickou agenturou. Ten by po neúspěchu modulu Schiaparelli měl vyvrcholit v roce 2020 přistáním roveru na rudé planetě.
„Dva podobné starty během jednoho roku ruský průmysl nezvládne,“ prohlásil Zeljonyj. „Snažíme se o to, aby odklad nebyl ještě delší,“ dodal.
Ruský meziplanetární výzkum už dlouho přešlapuje na místě. Od chvíle, kdy sonda Fobos-Grunt v lednu 2012 místo nabrání kursu k Marsu shořela v zemské atmosféře, Rusko podobnou misi neuskutečnilo. Poslední úspěšnou misi tohoto druhu si Moskva připsala před více než třiceti lety v roce 1984.