Zástupci nepůvodní flóry se šíří po celém světě

Skočec obecný, šťavel růžkatý, šrucha zelná nebo kalužnice indická. Pod těmito poetickými jmény se ukrývají nepůvodní invazní druhy rostlin, jimž se podařilo zdomácnět v nových částech světa. Šestileté úsilí mezinárodního týmu botaniků a rostlinných ekologů z Česka, Německa, Rakouska a Británie, doplněného o spolupracovníky z dalších 19 zemí, vyústilo letos v první komplexní publikaci popisující světovou nepůvodní a invazní květenu.

stavelAutorský kolektiv Petra Pyška z Botanického ústavu AV ČR v Průhonicích a Přírodovědecké fakulty UK v Praze představil globální zákonitosti geografického rozšíření naturalizovaných flór, jejich taxonomické a fylogenetické složení a faktory určující rozdíly v druhové bohatosti mezi pevninou a ostrovy.

Studie se zakládá na datech z nedávno vytvořené databáze GloNAF (Global Naturalized Alien Flora), jež obsahuje informace o rozšíření nepůvodních druhů rostlin, jak se jim podařilo po zavlečení zdomácnět ve 482 pevninských regionech a na 361 ostrovech.

„Význam studie spočívá mj. v tom, že jde o první globální zpracování pro rostliny, v jejichž případě podobný přehled, na rozdíl od ptáků, savců či plazů, chyběl. Rostlinných druhů je totiž mnohem více než obratlovců, a tak údaje byly dlouho kusé a roztroušené.

Naše práce tuto mezeru zacelila,“ vysvětluje Pyšek.

Oblasti s největším podílem naturalizovaných druhů v místních flórách, představující tzv. „hotspots“ světových invazí rostlin, nalezneme na západě i východě Severní Ameriky (například Kalifornie je s 1753 naturalizovanými druhy vůbec nejbohatší oblast na světě), v severozápadní Evropě, jižní Africe, jihovýchodní Austrálii, na Novém Zélandu a rovněž v Indii.

Zamíříme-li na ostrovy, ohnisko představuje především oblast Tichého oceánu.

Zatímco na ostrovech rozhoduje o míře zasažení rostlinnými invazemi jeho poloha a další zeměpisná kritéria, v pevninských oblastech má klíčový vliv klima spojené s příslušností k biogeografické oblasti a výkonnost ekonomiky.

Oblasti s mírným klimatem jsou nejbohatší (hostí přes 9000 naturalizovaných druhů rostlin), v tropech jich nalezneme téměř 7000, v oblastech se středomořským či subtropickým klimatem 3000. Ani taková Arktida není invaze ušetřena – vědci zde registrují přes 300 zdomácnělých druhů rostlin.

V souhrnu hostí Nový svět téměř 10 000 druhů naturalizovaných rostlin, tedy o 2000 více než Starý svět, což je dáno historickými souvislostmi.

„Díky studii známe rozšíření každého z více než 13 000 rostlinných druhů tvořících světovou nepůvodní flóru, kterou tvoří druhy úspěšně zdomácnělé mimo oblasti svého původního rozšíření,“ upřesňuje Pyšek. Zhruba deseti nejrozšířenějším druhům se podařilo zdomácnět přibližně na třetině zemského povrchu.

Ten nejhojnější, v Česku běžný mléč zelinný, středně vysoká, žlutě kvetoucí plevelná rostlina, se vyskytuje dokonce téměř na polovině planety.

Mléč zelinný (Sonchus oleraceus)
Mléč zelinný (Sonchus oleraceus)

Rozšířenými druhy jsou například i skočec obecný, šťavel růžkatý, šrucha zelná, kalužnice indická a mnohé i u nás běžně se vyskytující plevele, jako jsou merlík bílý, kokoška pastuší tobolka, ptačinec žabinec či ježatka kuří noha.

Skočec obecný původně pochází ze severovýchodní Afriky a jihozápadní Asie. Semena obsahují jed ricin – smrtelná dávka pro dospělého člověka je 15–20 semen.

Skočec obecný (Ricinus communis)
Skočec obecný (Ricinus communis)

Vůbec nejrozšířenější invazní rostlinou je středoamerický keř libora proměnlivá, která působí problémy ve více než třetině světa. Příkladem takto problematické vodní rostliny je třeba tokozelka, známý vodní haycint.

Tokozelka nadmutá, která pochází původně z Jižní Ameriky, je jedním z nejrozšířenějších invazních druhů na světě – na snímku invaze na Havajských ostrovech.

Tokozelka nadmutá (Eichhornia crassipes)
Tokozelka nadmutá (Eichhornia crassipes)

„Podrobný přehled jako o druzích máme také o zastoupení jednotlivých botanických rodů a čeledí. Víme tak, že nejlepší předpoklady k úspěšné naturalizaci mají trávy, vikvovité či růžovité rostliny nebo borovice.

Důležitý poznatek odhalila analýza fylogenetického postavení čeledí. Rostlinné čeledi se zvýšeným naturalizačním potenciálem nejsou z hlediska příbuznosti na evolučním stromě rozmístěny náhodně, což umožňuje identifikovat skupiny, které při případném importu či pěstování mohou představovat riziko,“ doplňuje spoluautor studie Jan Pergl z Botanického ústavu AV ČR.

Petr Pyšek vysvětluje, že nová studie zaznamenala daný stav poznání. „Údaje budeme samozřejmě dále doplňovat a zpřesňovat. Jelikož ale data, jež jsme představili, ukazují také na mezery v současných znalostech, umožní nám to vymezit oblasti, do nichž musíme napřít úsilí a chybějící informace získat.“

Šrucha zelná (Portulaca oleracea)
Šrucha zelná (Portulaca oleracea)
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Jaká teplota vzduchu je pro stromy kritická?

Jaká teplota vzduchu je pro...

U stromů v tropických lesích je charakteristické, že při oteplování mohou vázat značné...
Tábor odjede z Tábora pryč

Tábor odjede z Tábora pryč

Za zdánlivě banální větou v nadpisu se skrývá výrazný úspěch ZOO Tábor,...
Spíše než změna klimatu ohrožuje motýly způsob hospodaření s krajinou

Spíše než změna klimatu ohrožuje...

Co se stane s motýly, když se oteplí planeta? Jaký vliv má globální změna klimatu...
Roman Pavela: Šaman českých bylinek

Roman Pavela: Šaman českých bylinek

Doma si povídá s rostlinami. Fascinuje ho, že každý den někdo někde ve světě objeví...
Pavel Kindlmann : Lidstvo je další kometa, likvidátor života

Pavel Kindlmann : Lidstvo je další...

Spolu se 144 autory z celého světa se profesor Pavel Kindlmann podílel na...
Další holčička

Další holčička

Po šesti týdnech, jež uplynuly od narození první letošní sloní slečny,...
Další orel se stal obětí travičů

Další orel se stal obětí travičů

Ve středu 25. března 2020 byl v katastru obce Roudnice na Královéhradecku nalezen...
Na Hodonínsku někdo otrávil rodinu orlů mořských

Na Hodonínsku někdo otrávil rodinu...

V Ptačí oblasti Bzenecká Doubrava – Strážnické Pomoraví na...
Kdo žil v Antarktidě před 40 miliony let?

Kdo žil v Antarktidě před 40...

Uznávaný odborný časopis Scientific Reports v nedávné době přinesl informaci o...
Jak jsou na tom vzácné rostliny v evropských lesích?

Jak jsou na tom vzácné rostliny...

Zatímco před zhruba čtyřiceti lety mohl člověk narazit v evropských lesích...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Strážkyni ohně čeká za porušení pracovních povinností smrt

Strážkyni ohně čeká za porušení...

Mladá žena Clodia Laeta se choulí zimou zazděná v podzemní kobce. Nezbývá jí, než čekat až ji vysvobodí milosrdná smrt. Proč dostala tak...
Jak jsou na tom vzácné rostliny v evropských lesích?

Jak jsou na tom vzácné rostliny v...

Zatímco před zhruba čtyřiceti lety mohl člověk narazit v evropských lesích...
Architekti obnoví Mendelův skleník v Brně

Architekti obnoví Mendelův...

Místo, v němž Gregor Johann Mendel položil základy dnešní genetiky,...
Skandál renesanční Florencie: Mnich svedl jeptišku

Skandál renesanční Florencie:...

Mnich Filippo Lippi se roku 1456 prochází chodbou italského kláštera Santa Margherita. Náhle ho ve...
Vědci vytvořili genetický manuál pro výzkum mořských prvoků

Vědci vytvořili genetický manuál pro...

Dosud přehlíženým mořským prvokům, kteří však mají zásadní vliv na život...
Výrobce hraček začal vyrábět ochranné štíty

Výrobce hraček začal vyrábět...

Český výrobce hraček, společenských her a legendárního IGRÁČKA, se pustil do výroby...
Afrika vydala nové pozůstatky Homo erectus

Afrika vydala nové pozůstatky...

Badatelé se domnívají, že objevili pozůstatky hominida, jednoho z...
Aliexpress: Co nejdražšího si můžete objednat?

Aliexpress: Co nejdražšího si...

Aliexpress je čínský internetový obchod, na kterém si každý...
Malý tapír v Zoo Praha

Malý tapír v Zoo Praha

Teprve podruhé v celé historii pražské zoologické zahrady se podařilo odchovat mládě...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.