Ani ukončení veškeré produkce skleníkových plynů by většinu z 1500 švýcarských ledovců již nezachránilo. Do konce století roztají, alespoň to tvrdí švýcarský list Tages Anzeiger, který se odkazuje na vědecké výzkumy.
S úbytkem ledovců mizí bohužel také zásoby pitné vody a zvyšuje se riziko přírodních katastrof.
Tento problém potvrdil také Matthias Huss, z Technické vysoké školy v Curychu. Podle něho zpomalení globálního oteplování vzhledem ke švýcarským ledovcům přišlo příliš pozdě. Do roku 2100 jich tak i přes veškeré úsilí zmizí 80 až 90 procent.
Samotný proces tání je již v plném proudu. Tání ledovců zvyšuje hladiny moří a mění koloběh vody, ale také obraz krajiny a fungování ekosystému.
Celkové tání ledovců po celém světě na začátku 21. století nabralo neuvěřitelné tempo. Světové středisko pro monitorování ledovců (WGMS) v roce 2015 uvedlo, že jsou ledovce po celém světě natolik vyvedené z rovnováhy, že by led ztrácely v současnosti i bez postupující změny klimatu.
A nejvíce ohroženou oblastí je právě tak v okolí Alp. Očekává se, že se do poloviny století zvýší v zimě teplota o 1,8 stupně a v létě dokonce o 2,7 stupně Celsia. Jaký to bude mít dopad na ledovce, to je snad všem jasné.
Největší a nejdelší evropský ledovec Glosser Aletschgletscher měří takřka 27 kilometrů (měřeno od sedla Jungfraujoch až po strž Belalp). Jeho šířka je kolem tří kilometrů a hloubka 900 metrů. Jeho stáří je odhadováno na 10 000 let. Od štítů Jungfrau, Monchu a Eigeru se tak vine více než 27 miliard tun ledu.