Poťouchlá myš ukazuje psovi dvě kočky a šeptá mu: „Hovoří o vás a to velmi sprostě…“ To je jeden z tisíců osobitých vtipů, který pochází z pera Pavla Kantorka. Bohužel, žádný další podobný vtip už nevznikne….
Že věda a humor nejde dohromady? Pavel Kantorek byl jasným důkazem toho, že vědcům není humor cizí. Avšak věda i humor dnes mají smutný den. Pavel Kantorek zemřel v Kanadě ve věku 75 let.
Pavel Kantorek byl ale v první řadě fyzik. Narodil se na Hané, na svět přišel v krušných válečných letech 17. května 1942 v Olomouci. Jeho studijní léta byla spjata s Moravou, a to jak se severní, tak s jižní.
Gymnázium totiž absolvoval v Ostravě a vysokou školu v Brně. V moravské metropoli si ke studiu vybral Masarykovu univerzitu a její Přírodovědeckou fakultu. Cesta k vysokoškolskému studiu však neměl jednoduchou.
Vládnoucím komunistům se příliš nezdál jeho kádrový profil, takže ho nejdříve čekala anabáze v hornickém mundúru v ostravských dolech.
Od roku 1964 publikoval své charakteristické vtipy plné koček, psů, myší i svérázných lidí v časopise Dikobraz. Druhá polovina šedesátých let byla v Československu proti předchozím letům o něco uvolněnější, avšak zemi stále vládl totalitní systém.
I přesto některé obrázky v Dikobrazu byly vůči režimu dost ostré, ty Kantorkovy nevyjímaje.
V létě 1968 se Kantorek chystal na svou závěrečnou obhajobu. 21. srpna však drtivou většinu Čechů a Slováků zdrtila zpráva o okupaci Československa Sověty a jejich čtyřmi satelity. Kantorek se rozhodl podobně jako spousta jiných vědců.
Tušil, že sovětská invaze komunistický režim utuží, a tak zvolil emigraci na západ. Jeho kroky vedly do Kanady, která už léta těží z přítomnosti badatelů ze všech koutů světa.
V Torontu si Kantorek dodělal doktorát z fyziky, které se později věnoval i v praxi. Podílel se na vývoji optických vláken, ale i laserových a holografických technologií. Kromě toho přednášel na Ryersonově universitě v Torontu teorii elektromagnetických polí, kosmologii i teorii relativity.
To rozhodně nejsou jednoduché obory, ale jak Pavel Kantorek s oblibou říkal, právě při řešení nejsložitějších rovnic ho napadaly ty nejlepší vtipy.
