Anatom a antropolog z Anatomického ústavu 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy (1. LF UK) Mgr. Andrej Shbat, PhD., se podílí na unikátním vyšetřování mumií a kosterních pozůstatků z krypty pod kostelem sv.
Vavřince v Chodově u Sokolova. Jak a kde výzkum probíhá? A co všechno se díky moderním metodám můžeme o našich předcích dozvědět?.
Úkolem, který zástupci města Chodova zadali archeologům a lékařům, bylo najít mezi pohřbenými správce panství Chodova a zakladatele tamního kostela šlechtice Franze Flamina von Plankenheima, který žil na počátku 18. století, prozkoumat jeho pozůstatky prostřednictvím výpočetní tomografie (CT) a případně vytvořit 3D model jeho tváře.
Výzkum vedou archeologové chebského muzea (Michal Beránek a Markéta Janáková), kteří pro spolupráci oslovili právě Andreje Shbata. „Anatomický ústav 1. LF UK má ve výzkumu pozůstatků dávno zemřelých, poznání jejich fyziognomie a rekonstrukce jejich vzhledu dlouhou tradici, kterou představuje zejména práce antropologa profesora Vlčka a anatoma profesora Čiháka.
V tradici antropologicko-lékařských výzkumů našeho ústavu pokračujeme s kolegy Ivem Klepáčkem a Alenou Kvasilovou,“ uvedl Andrej Shbat, který před několika lety spolu s archeology objevil ostatky šlechtičny Sidonie Šlikové v kryptě chrámu sv.
Mikuláše a sv. Alžběty v Chebu. Ve spolupráci s kolegy z Anatomického ústavu 1. LF UK, odborníky z ČVUT a Kriminalistického ústavu v Praze vytvořili 3D model její lebky, na jejímž základě byla zrekonstruována její pravděpodobná podoba.
„Spolupráce 1. LF UK na archeologických výzkumech je dokladem toho, že teoretická pracoviště, například právě Anatomický ústav, prostřednictvím našich odborníků a jejich atraktivní, detektivně analytické práce, přispívají k celospolečenskému poznání – a v tomto případě nabízí v doslovném slova smyslu pohled do skutečně tváře historie,“ řekl k zahájení výzkumu ostatků v Chodově děkan 1. LF UK prof. MUDr. Aleksi Šedo, DrSc.
Kromě zakladatele chodovského kostela v kryptě spočívají i ostatky dalších členů jeho rodiny, které je nutné po zásahu vandalů z dřívějších let identifikovat a znovu pietně uložit. Protože byly některé ostatky díky tamnímu větracímu systému přirozeně mumifikovány, Andrej Shbat doufá, že CT vyšetření, které několik mumií z krypty podstoupí v nejbližších dnech v Karlovarské nemocnici, zobrazí nejen tvrdé, ale i měkké tkáně.
„Před dvěma lety jsme zkoumali mumii šestiletého chlapce z roku 1887, která byla nalezena v kryptě ve Skalné u Františkových Lázní. CT vyšetření nám, sice scvrklé a zmenšené, ale zachovalé, orgány ukázalo,“ říká Andrej Shbat.
Jak vyšetření mumií probíhá a co z něj lze zjistit? Tělo se zafixuje na podložku a překryje balicí folií, aby při převozu nedošlo k odloučení jeho částí. Takto zabalené absolvuje vyšetření výpočetní tomografií. CT zobrazení vnitřních orgánů u zemřelých vyžaduje volbu jiného módu než u živých jedinců.
Kromě posouzení stavu vnitřních orgánů mohou lékaři ze snímků vyčíst traumatická i infekční onemocnění kosterního systému. Odborníci mohou zjistit například tuberkulózu, pokud se alespoň částečně zachová plicní tkáň. Lze zjistit i případné cizí předměty, například šipky šípů nebo projektily.
Záměrem vědců je také odběr DNA vzorků. Co se tím zjistí? „Odebrali jsme vzorky z uložených starších dětí a dospělých jedinců. Vzhledem k předpokládané výrazné kontaminaci prostředí a ostatků za uplynulá léta jsme v kryptě odebrali vzorky zubů, kde je možnost kontaminace cizí DNA nejnižší.
Zubní tkáň, díky své struktuře, uchovává DNA lépe než jiné (měkčí) tkáně. Porovnáním DNA můžeme srovnávat a potvrdit příbuznost pohřbených v kryptě. Bonusem může být i porovnání DNA vzorků Plankenheimů s evropskou databankou DNA významných šlechtických rodů a případné zjištění žijících potomků,“ popisuje Andrej Shbat.
Nejbližší dny přinesou o mumiích z Chodova řadu nových informací. Na podrobné výsledky vyšetření si ale bude muset široká veřejnost počkat.
