Není tajemstvím, že se specialisté z NASA snaží již nějakou dobu vyrobit vesmírnou sondu s umělou inteligencí. Jde o to, aby byly schopné provést rozhodnutí i bez pokynů ze Země. Díky tomu by mohly rychle reagovat na nejrůznější nepředvídatelné situace a nemusely by se spoléhat na zásah člověka ze Země.

Problémem ale je, jak na to. Steve Chien a Kiri Wagstaff ze společnosti Jet Propulsion Laboratory si myslí, že pokud by podobná sonda existovala, bylo by zapotřebí je zkonstruovat tak, aby se byly tyto sondy schopny učit za provozu.

To by samozřejmě znamenalo několik pozitiv. Prostřednictvím vlastních rozhodnutí by robotická kosmická loď mohla provádět nejen klasické vědecké výzkumy, ale také uskutečnit jinak nemožná pozorování a to by bylo jistě velkým přínosem.

Pokud by tak byla sonda schopná rozpoznat rozdíl mezi bouří a klasickými povětrnostními podmínkami, nebo dokonce rozlišit sníh a led, stojatou a tekoucí vodu, mohlo by to znamenat další významný krok při objevování nejvhodnějších planet pro lidský život.

Výhodou by byla také skutečnost, že by se dostaly až do hvězdného systému Alfa Centauri, který je vzdálen cca. 4,24 světelných let od Země.

Vyrobit ale takovou sondu bude vyžadovat usilovné práce výzkumníků a vzhledem k tomu, že je vše teprve na samotném začátku, nelze očekávat brzké nasazení. Na druhou stranu prvním příkladem podobné technologie je software, který se nachází na palubě roveru Curiosity.

Ten pomáhá vybírat nejvhodnější cíle pro zařízení, které je určené k analýze skal a dalších geologických prvků (ChemCam).