V Bosně a Hercegovině, ale i v dalších zemích Balkánu mohou turisté narazit na světový unikát, který jinde neuvidí. Jsou jím mohutné kamenné náhrobky označované jako stećci. Tyto artefakty zde údajně zanechala sekta bogomilů..

Bogomilské hnutí se na Balkáně zformovalo v 10. století jako reakce na útlak ze strany Byzantské říše. Za zakladatele je považován venkovský kněz Bogomil, který v raném středověku působil na území dnešního Bulharska.

Hlavní myšlenkou náboženského směru byl dualismus – víra v boj dobra se zlem. Podle bogomilů pouze duše pocházela od Boha. Veškerý materiální svět byl naproti tomu dílem ďábla.

Jako každé křesťanské hnutí byli i bogomilové přesvědčeni, že právě oni vyznávají tu pravou čistou víru. Kritizovali současnou církev, hlásali mravní život a požadovali rovnost.

Hnutí mělo laický charakter, prostřednictvím veřejných shromáždění probíhaly modlitby, a výklad těch částí Bible, které představení hnutí uznávali. Část výdělku sekty navíc putovala chudým a nemocným. Bogomilství proto mělo mnoho přívrženců hlavně mezi prostým obyvatelstvem.

Bogomilové prchají do Bosny

I když byli bogomilové přesvědčeni o pravdivosti své víry, pro římskou i byzantskou větev křesťanství byl jakýkoliv jiný výklad Písma než vlastní považován za kacířství. Bogomilové proto byli systematicky pronásledováni. Jejich knihy byly páleny a samotní věřící vězněni a zabíjeni.

Postupně byli přívrženci vytlačováni z Balkánu. Útočištěm jim byla jedině středověká Bosna. Díky hornatému terénu ale i náklonnosti některých panovníků k neoficiálnímu hnutí, zde náboženství přetrvalo až do nadvlády Turků v 15. století, kdy se postupně stal státním náboženství islám.

Jelikož byly bogomilské spisy ničeny, dochovaly se zmínky o náboženství pouze z textů namířených proti nim.  Kromě hanlivých textů ještě určité vodítko poskytují archeologické artefakty. Za nepřehlédnutelné vzpomínky na bogomily jsou považovány hlavně stećci.

Kamenné náhrobky jsou rozeseté po celém Balkáně. Nejvíce, kolem 60 000 jich ale můžeme najít současné Bosně a Hercegovině.

Kříže boří teorii

Kamenné náhrobky jsou různě velké, některé jsou jen metr dlouhé, jiné mohou vážit až 30 tun. V závislosti na místě se také liší charakter jejich výzdoby. Podle odborníků v Bosně převažují stylizované rostlinné ornamenty a spirály a v Hercegovině zase stećci zdobí spíš lovecké výjevy a zvířata.

I když jsou kamenné artefakty obecně označovány jako místo posledního odpočinku bogomilů, objevují se i teorie tento názor zpochybňující. Na některých náhrobcích se totiž objevuje symbol kříže, který bogomilové neuznávali.

Řada zdobených monolitů se navíc nachází i na křesťanských hřbitovech, což je další fakt odporující bogomilskému vyznání. Podle některých historiků jsou tak stećci speciálním druhem balkánského středověkého umění a objevovaly se jak nad hroby bogomilů, tak nad hroby pravoslavných křesťanů.

Dodnes tedy není zcela jasné, kdo vlastně pod monumentálními náhrobky odpočívá. Jisté ale je, že pro místní obyvatele mají stećci speciální význam. I při nedostatku stavebního materiálu totiž kameny zůstávají stovky let na svých původních místech.

Údajně je totiž nebezpečný i pouhý dotek monolitu. Do mužů, kteří se takto prohřeší, může uhodit blesk, ženy se stanou neplodnými. Až proto pojedete navštívit krásnou Bosnu a Hercegovinu, stećci radši pohlaďte jen pohledem.