Kancelářské profese zcela jistě nepatří mezi ta nejrizikovější povolání, ale i ony mohou způsobit řadu zdravotních potíží. Lidem, kteří tráví dlouhé hodiny u počítače, hrozí srdeční a cévní onemocnění, vysoký krevní tlak, cukrovka, či problémy s pohybovým systémem.

Jednou z nejčastějších nemocí z povolání je syndrom karpálního tunelu. V České republice jím trpí přibližně 30 000 lidí a jejich počet každoročně mírně narůstá..

Syndrom karpálního tunelu je způsoben útlakem nervu a jeho následným nedokrvením pod příčným zápěstním vazem – v tzv. karpálním tunelu. Vzniká na základě genetické predispozice, po úrazu zápěstí, po zánětech, při hormonálních změnách v organismu během těhotenství či menopauze, nebo dlouhodobým přetěžováním ruky, například při práci s počítačem.

Syndrom postihuje 3-6 % populace. U žen se vyskytuje až 3x častěji než u mužů, a to nejčastěji mezi 40. – 50. rokem, u mužů pak po 60. roce života.

„Příčinou syndromu karpálního tunelu při kancelářské práci je především práce s myší a klávesnicí. Dochází při ní k jednostrannému přetěžování jedné ruky a mnohdy i jednoho nebo dvou prstů. Potíže může zapříčinit nevhodná pracovní poloha horních končetin v zápěstí a špatný způsob psaní na klávesnici,“ říká MUDr. Michal Lazák, praktický lékař z Prahy.

Nejvíce problémů způsobují klasické rovné klávesnice. Jejich uživatelé píší často ve fyziologicky nevhodné poloze zápěstního kloubu, což přispívá k většímu namáhání šlach i nervů procházejících zápěstím.

Vhodnější jsou proto klávesnice lomené či zaoblené. Syndrom karpálního tunelu může mít pro zaměstnance neblahé důsledky. Onemocnění může vést k pracovní neschopnosti a riziku ztráty zaměstnání.

Akutní příznaky nastupují obvykle postupně a jsou převážně senzitivní povahy. Pacienti si stěžují na mravenčení, brnění či pálení prstů, které zesiluje po předchozím zatížení ruky, ale často se objevuje i v klidovém režimu.

V noci mohou tyto obtíže postiženého budit ze spánku, a to i několikrát za noc.   Následným příznakem jsou bolesti v zápěstí a bolesti prstů ruky. Ruka působí nešikovně a postupně ztrácí svalovou sílu. Svaly ochabují a začínají se projevovat poruchy jemné motoriky ruky – např. při zapínání knoflíků, sbírání drobných předmětů ze stolu, otevírání kulatých uzávěrů lahví apod.

V chronickém stádiu ubývá bolesti a trnutí, ale naopak dochází ke ztrátě citlivosti a síly v prstech. Charakteristický je i úbytek svalů v dlani.

„Léčba syndromu karpálního tunelu probíhá konzervativní nebo chirurgickou cestou, měla by však vždy být řízena lékařem. V prvním případě spočívá v klidovém režimu a omezení zátěže, jež k problémům vedla. K udržení správného postavení ruky napomůže měkká ortéza.

Doporučují se některé z fyzioterapeutických technik zaměřených proti otoku měkkých tkání, lokální i celkové podávání léků proti otoku a zánětu, jako je například ibuprofen, případně lokální aplikace kortikoidů v injekční formě,“ doplňuje MUDr. Michal Lazák.