Unikátního objevu se podařilo vědcům pod vedením Jeana-Jacquesa Hublina (Institut Maxe Placka) v Maroku, kde našli fosilie člověka (Homo sapiens), které jsou staré 300 000 let. Jedná se tak o dosud nejstarší kosti člověka, které jsou dokonce o 100 000 let starší, než ty dosud známé a dochované.

V lokalitě Džabál Irhúd, který leží necelých sto kilometrů severozápadně od Marrákeše, našel tým dohromady 22 zkamenělých pozůstatků kostí, lebek, čelistí a zubů, které patřily nejméně pěti lidem. Počítačové tomografii a statistickým analýzám byly podrobeny především fragmenty lebek.

Podle nich byl obličej raného Homo sapiens již plně vyvinutý. Naopak týl byl ještě výrazně protáhlejší a podobal se spíše starším zástupcům rodu Homo. Z toho vyplývá, že tvar obličejových kostí se vyvinul od začátku evoluce našeho druhu, zatímco tvar mozku a jeho funkce se proměnily v průběhu dalšího vývoje.

Během průzkumných prací vědci našli také řadu kostí zvířat a nástrojů. „V Džabál Irhúdu jsme měli velké štěstí, že tolik kamenných nástrojů bylo vystaveno žáru. Díky tomu jsme mohli použít termoluminiscenční metodu k přesné dataci vrstev nálezu,“ řekl k objevu vědec Daniel Richter.

Doposud byly nejstarším důkazem 195 tisíc let staré nálezy z lokality Kibish v Etiopii. Vědci byli dříve názoru, že kolébka lidstva ležela před 200 000 lety v oblasti východní Afriky. Nový objev ale ukázal, že Homo sapiens se rozšířil po celém kontinentě s největší pravděpodobností již před 300 000 lety.