Rostliny vidí, slyší i cítí

Pro živočichy je vnímání svého okolí naprosto nepostradatelné. Stejně je tomu ale i u rostlin. Ty sice nemají oči, uši ani mozek, přesto je ale dokázáno, že jsou schopné vidět světlo, vnímat složení půdy, reagovat na tlak a podle nejnovějších výzkumů i cítit vůně.

picture of small bud growing in spring with different stages

Profesor Jack Schultz z Univerzity v Missouri se dlouhodobě zabývá chováním rostlin. Na základě svých experimentů někdy dokonce rostliny přirovnává k velmi pomalým zvířatům. Stejně jako ona dokážou i zelení obyvatelé planety hledat potravu, pohybovat se nebo bránit se před predátory.

Přeci jen je ale mezi rostlinami a zvířaty zásadní rozdíl. Žádný strom ani květina totiž nemají nervovou soustavu, která je pro vnímání podnětů z okolí zcela zásadní. Přesto ale rostliny na své okolí reagovat dokážou.

V průběhu milionů let evoluce se zkrátka naučily, jak vnímat svět i bez mozku.

Relativně dobře prozkoumaný je zrak rostlin. Byliny i dřeviny vidí díky fotoreceptorům. Ty jim umožňují vnímat, zda je světlo či tma nebo z jaké světové strany sluneční paprsky dopadají. Některé rostliny, například rod Huseníček (Arabidopsis) mají dokonce 11 druhů fotoreceptorů – na rozdíl od člověka, který si musí vystačit s žalostnými čtyřmi.

ros4

Co rostlinám nevoní?

Dalším z potvrzených smyslů rostlin je chuť a hmat. Je dokázáno, že stromy i byliny jsou schopné rozpoznat, zda rostou v kyselé či zásadité půdě. Navíc mohou růst tím směrem, kde je země bohatší na živiny a tudíž jim víc „chutná“. Hmat rostlinám zase umožňuje reagovat na gravitaci, tlak nebo dotek. I když touto schopností oplývají všechny rostliny, u některých je obzvlášť patrná. Příkladem může být citlivka stydlivá (Mimosa pudica), známá pro svou extrémní reakci na dotek.

Její listy se totiž sklápějí i při slabém podnětu. Tento pohyb listy vykonávají při větru, dešti nebo i přistání hmyzu. Poté co nebezpečí pomine, se listy opět narovnají do původní polohy.

Kromě zraku, chuti a hmatu rostliny dokážou i čichat. K potvrzení tohoto zjištění velkou měrou přispěl výzkum Suiss Federal Institute of Technology v Curychu. Expertům ze Švýcarska se podařilo zjistit, že rostliny napadené hmyzem uvolňují těkavé látky.

Stromy a byliny rostoucí v okolí jsou pak schopné tyto chemikálie zachytit. To ale není jediný příklad čichu rostlin. Parazitický rod Kokotice (Cuscuta) dokáže vyčenichat ideální hostitele. Kroutivými pohyby se k němu pak doplazí a začne se přiživovat.

ros5

Nepříjemné hlučné housenky

I když se vědcům podařilo dokázat, že rostliny jsou schopné ochutnat půdu a vnímat pachy, stále nejsou rozkryté přesné mechanismy, jak smysly rostlin fungují. Podobný otazník visí také nad případným sluchem zelených obyvatel planety.

Výzkum odborníků z Univerzity v Missouri experimentálně potvrdil, že rostliny reagují na zvuky vydávané hmyzem. Při pokusech byly rostlinám přehrávané zvuky housenek okusujících listí. Na tuto nepříjemnou nahrávku byliny reagovaly uvolněním chemických látek, kterými se snažily útočníky odradit.

Mechanismu sluchu rostlin zatím zůstává tajemstvím. Podle amerických biologů ale zřejmě hrají roli mechanoreceptory nacházející se v každé rostlinné buňce. Tento typ receptorů údajně dokáže převést zvukové vlny na elektrické nebo chemické signály.

Přesto, že se vědcům zatím nepodařilo rozluštit tajemství vnímání rostlin, je i tak patrné, že jsou stromy, byliny i keře komplexními organismy, které nás v budoucnu možná ještě ledasčím překvapí.

Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce
reklama

Související články

Silně ohroženým rybákům se na pokusných ostrovech na Lipně zalíbilo

Silně ohroženým rybákům se na...

Sedm hnízd a čtrnáct malých ptáčat rybáka obecného napočítali jihočeští...
Svět potřebuje vědu, věda potřebuje ženy

Svět potřebuje vědu, věda...

L’Oréal Česká republika již popatnácté ocenil tři nadané vědkyně pomocí...
Dávné vymírání měla možná na svědomí supernova

Dávné vymírání měla možná na...

Vědci již dlouhou řádku let zkoumají, jak by supernovy mohly ovlivnit...
Do muzea plejtvákovi připlul menší příbuzný

Do muzea plejtvákovi připlul menší...

Kostra plejtváka myšoka se stala symbolem Národního muzea. V rámci...
Zvířecí „lékaři“ odhalí nemoci dříve než laboratorní testy

Zvířecí „lékaři“ odhalí nemoci...

Nevábně zavánějící trus by dobrovolně nikdo neočichával. Speciálně vycvičené fretky...
Australské ekosystémy v ohrožení

Australské ekosystémy v ohrožení

Ekosystém se pomalu ale jistě hroutí na celé planetě, oteplování a nadměrné...
Klimatické extrémy mohou zvyšovat agresivitu pavouků

Klimatické extrémy mohou zvyšovat...

Vysoké teploty spojené s bouřemi někomu přinášejí radost, jinému zas utrpení....
V liberecké zoo jsou prvně k vidění kriticky ohrožení gekoni modří

V liberecké zoo jsou prvně k vidění...

Zoo Liberec začala s chovem vzácných gekonů modrých. Dvojice těchto...
24 000 let staré organismy nalezené zmrzlé na Sibiři se mohou stále rozmnožovat

24 000 let staré organismy nalezené...

Říkají mu „evoluční skandál“. Miliony let k reprodukci...
S globálním oteplováním planety jezera rychle ztrácejí kyslík

S globálním oteplováním planety...

Množství kyslíku ve sladkovodních jezerech mírného pásu po celém...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Kolik měří nejvyšší člověk světa?

Kolik měří nejvyšší člověk světa?

Podle statistik patří Češi mezi tři nejvyšší národy na světě. Vyšší jsou už...
Na počtu terapií se rok pandemie výrazně nepodepsal

Na počtu terapií se rok pandemie...

Na pražské klinice asistované reprodukce IVF CUBE v nejbližších dnech...
7 nejstarších měst světa

7 nejstarších měst světa

Dávní obyvatelé sem přišli už před několika tisíci let. A jejich...
Muž, který přežil nemožné

Muž, který přežil nemožné

Dnes jsme si pro vás připravili speciální díl o muži z Chorvatska, který...
Jak se žije s mikroplasty?

Jak se žije s mikroplasty?

Jsou všude kolem nás, i když je nevidíme, ničí naši planetu a ohrožují životy...
Odpadní termoplasty se stávají novým materiálem pro stavebnictví

Odpadní termoplasty se stávají...

Při výrobě a zpracování plastů vznikají různé polymerní typy odpadů, pro které zatím...
Římané doplatili na nepozornost: Nepřátele zmátli příchodem říčním korytem

Římané doplatili na nepozornost:...

Římský císař Flavius Ilulius Valens (328–378) nechává v roce 378 n. l. pochodovat své vojáky...
Leváci VS praváci: Kdo měl v minulosti navrch?

Leváci VS praváci: Kdo měl v...

Inuité pokládali leváky za čaroděje, v Japonsku mohl muž opustit...
Vážky: Duhové královy hmyzí říše

Vážky: Duhové královy hmyzí říše

Elegantní stvoření, která mezi slunečními paprsky tančí nad hladinami rybníků tak...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.