Poslední doba ledová byla časem velkých změn. Z Evropy zmizeli neandertálci a nahradili je anatomicky moderní lidé. Docházelo k dramatickým proměnám klimatu. Populace lidí opouštěly a znovuosidlovaly nehostinný kontinent.
Až dodnes nebyly o tomto období k dispozici téměř žádné informace. Nyní se ale vědcům z Harvardu díky analýze DNA podařilo nahlédnout do minulosti..
Až donedávna byly k dispozici pouze čtyři vzorky DNA lidí, kteří Evropu obývali v průběhu poslední doby ledové. Podle vedoucího nejnovější studie genetika Davida Reicha je ale rekonstrukce historie z tak malého vzorku podobná, jako bychom se ze čtyř obrázků snažili dát dohromady děj celého filmu.
Vědci z Harvardovy univerzity proto vypracovali rozsáhlou studii genetického materiálu obyvatel ledové Evropy. Podařilo se jim nashromáždit 51 vzorků DNA. Z takového množství genetického materiálu už bylo možné vyčíst řadu zajímavých informací o populačních proměnách v období před 45 000 – 7 000 lety.
Výsledky výzkumu odhalily dvě velké události v prehistorickém osidlování našeho kontinentu.
Evropa pokrytá ledem
První anatomicky moderní lidé přišli do Evropy před 45 000 lety. V tomto období kontinent ovládalo chladné podnebí. Doba ledová ale ještě nebyla na vrcholu. Maximum zalednění nastalo před 25 000 – 19 000 lety.
Pevninské ledovce tehdy pokrývaly Skandinávii i severní Evropu. Na západě sahaly až do dnešní severní Francie.
Genetická data ukázala, že byl chladný kontinent na začátku zalidněn z jedné zakladatelské populace, která od svého příchodu přežila po několik tisíc led mrazivé podmínky pravěké Evropy. Tito lidé měli velice silné kořeny, jejich genetický materiál vědci identifikovali v různých částech našeho světadílu.
Před 33 000 lety byla z neznámých příčin tato populace vytlačena jinou skupinou. Potomci „zakladatelů“ ale Evropu znovu zalidnili před 19 000 lety z jihozápadu – dnešního Španělska. Tuto událost genetici považují za první velkou populační proměnu pravěkých osadníků.
Kdo vystřídal zakladatele?
Podle pravěkých genů došlo ke druhé události před 14 000 lety. Po Evropě se rozšířila populace s velmi odlišným genomem. Tito lidé na rozdíl od předchozích osadníků, přišli z jihovýchodu, pravděpodobně oblasti dnešního Turecka a Řecka.
Nově zabydlení lidé pak v Evropě přetrvali velmi dlouhou dobu. Jejich genetická stopa sahá až k příchodu prvních zemědělců.
Kromě migrace otevřeli vědci z Harvardu i téma křížení anatomicky moderních lidí a neandertálců. Z výsledků studie zjistili, že pravěcí lidé měli v genomu 3 – 6% DNA člověka neandertálského. U dnešních populací se přitom tento podíl pohybuje pouze kolem 2%.
Zdá se tedy, že přírodní výběr pomalu eliminuje genetickou informaci neandertálců z naší DNA. Proč tomu tak je, ale zatím nikdo netuší.
Osídlování Evropy bylo podle odborníků možné díky postupnému ubývání pevninského ledu. Kontinent pomalu přestával být nehostinným místem a začal pro anatomicky moderního člověka nabízet řadu možností.
