Nový stát na mapě Evropy: Spory o československé hranice

To, co se na začátku 1. světové války zdálo nemožné, to se 28. října 1918 stalo skutečností. V Praze byl proklamován nezávislý československý stát, který se přes  snahu pozdějšího premiéra Karla Kramáře o monarchii v čele s ruským panovníkem, stal republikou.
30. října 1918 se v Martině k Československu přihlásili i zástupci slovenské politické reprezentace. Naopak, značná část ze tří milionů Němců žijících v českých zemích s ním nechtěla mít nic společného. V pohraničních krajích tak vznikly čtyři samostatné provincie, které usilovaly o připojení k Rakousku.
Rovněž Maďarsko se odmítalo vzdát Slovenska, které bylo po tisíc let součástí velkého Uherska. Mladou republiku měly čekat těžké územní boje, a to nejen u diplomatického stolu. Revoltu německy hovořících krajů se Praze podařilo záhy zpacifikovat, byť i za cenu lidských životů. S Poláky na Těšínsku a s Maďary na Slovensku došlo k regulérním ozbrojeným armádním střetům.
Vše nakonec muselo být vyřešeno ve spolupráci s vítěznými mocnostmi první světové války, tedy s Francií, Británií, USA a s Itálií.

1

Jak by měl obnovený samostatný český stát vypadat, o tom se vedly vášnivé debaty. S koncepcí slovanské říše přišel již před válkou pozdější první československý premiér Karel Kramář (1860 – 1937). V jeho pojetí mělo slovanskou říši vést Rusko a jejími dalšími částmi mělo být carství polské, české (se Slovenskem), bulharské a srbské.
Kramář navrhoval i rozložení míst v říšské radě, ve které ze 42 míst hned 25 mělo připadnout pro Rusy. Kramář se nezastavil ve svých úvahách jen u Slovanů, předpokládal, že se součástí jím vysněného státu stane celý Balkán i Maďarsko.
Kramář a kolem něj sdružený mladočeský kroužek hodlal k českému království zpět připojit obě Lužice, Slezsko a Kladsko, zatímco celé Těšínsko chtěl přenechat Polsku. Rovněž žádal do českých zemí zahrnout území severního Rakouska až k Dunaji, ovšem bez Vídně. Počet německých mluvčích v novém státě by se tak zněkolikanásobil. Ovšem, od počátku byla celá koncepce nerealistická. I samotní ruští diplomaté o ní vyjadřovali pochybnosti. Poláci měli ruské nadvlády plné zuby, Srbové měli svůj samostatný stát a asi by se ho ve prospěch Petrohradu sami od sebe nevzdali a Bulhaři nakonec během první světové války bojovali na opačné straně než Rusko.
Na rozdíl od Kramáře, Tomáš G. Masaryk (1850 – 1937) to s územními požadavky příliš nepřeháněl. Byl si velmi dobře vědom, že národnostní menšiny mohou být v budoucnu problémem a Československo jich už tak mělo mít na svém území více než dost. Masaryk dokonce přemýšlel i o odstoupení některých částí Čech a Moravy, aby počet Němců v novém státě nepřevyšoval milion.
Přesto v roce 1915 navrhl připojení Lužic, Valticka, Vitorazka, Kladska a Ratibořska. Zcela novým nápadem pak bylo vytvoření koridoru, který by od sebe oddělil Rakousko a Maďarsko a zároveň Československo spojil s jihoslovanským státem. Mezi politickou reprezentací se objevovaly i návrhy na připojení rozsáhlých rakouských území, včetně Vídně.

3

Podobné nápady však nemohly být v praxi realizovatelné. O konečných hranicích Československa i dalších evropských zemí se nakonec rozhodovalo na pařížské mírové konferenci v letech 1919 a 1920. Československá delegace vedena Benešem a Kramářem do svých požadavků nezahrnula nároky na Lužici. Zvítězila rozvaha, že výběžek sahající téměř až k Berlínu by byl vojensky nehájitelný.
Čechoslováci nezískali ani Kladsko a Ratibořsko, rovněž nebyl uveden v život poněkud fantaskní koridor k Jugoslávii. „Naprosto nestoudné a neobhajitelné,“ řekl ke koridoru britský premiér Lloyd George. Po sedmidenní válce mezi Československem a Polskem bylo Těšínsko mezi oba státy rozděleno. Pod správu Prahy se dostaly místní černouhelné doly a také životně důležitá bohumínsko-košická železnice.
Vítězné velmoci nakonec uznaly historické hranice českých zemí, ke kterým bylo na úkor Rakouska přičleněno Vitorazsko a Valticko a na úkor Německa Hlučínsko.
Jedno území přiletělo Československé republice doslova do klína, aniž by o něj nějak zvlášť usilovala. Podkarpatská Rus byla po staletí součástí Uherska a po válce její představitelé řešili, co dál. Na samostatnost byla tato země příliš malá a tak americký prezident Woodrow Wilson (1856 – 1924) doporučil její připojení k některému z okolních slovanských států.
Ukrajina, kterou ovládli ruští bolševici, nepřicházela v úvahu, a tak Rusíni žijící v Americe vybrali jako nový domov pro své krajany Československo. Masaryka tato myšlenka zaujala. Podkarpatská Rus byla chudým krajem, ale pro ČSR se otevírala zajímavá strategická šance: sousedství s Rumunskem, které bylo vnímáno jako spojenec proti revizionistickým maďarským snahám.
Rovněž se tak uzavřela možnost společné hranice Polska a Maďarska, které ČSR vnímala jako potenciální ohrožení. 12. listopadu se v americkém Scrantonu Rusínská národní rada dvoutřetinovou většinou přihlásila ke spojení s Československem.

2

Složitá byla jednání o nové hranici s Maďarskem. Zatímco severní hranice Slovenska byly dány Tatrami, ty jižní dosud nikdy neexistovaly. V dotčené oblasti byla populace národnostně promíchaná, což vytyčování státních hranic komplikovalo. Nakonec došlo i k regulérním ozbrojeným střetům. Do karet Praze hrálo to, že byla počítána mezi vítězné státy, kdežto Maďaři patřili mezi poražené mocnosti.
Navíc se v Budapešti na čas chopili moci komunisté, což v očích západu Maďarsku také příliš neprospělo. Tzv. Maďarská republika rad, stejně jako její slovenský satelit však neměly dlouhého trvání. Některé československé návrhy požadovaly i města Miskolc či Vác, ale hranice nakonec vedla tokem Dunaje a Ipľu.
Československo získalo i velmi úrodný Žitný ostrov, ve kterém však Slováků žilo pomálu a drtivou většinu obyvatelstva tvořili Maďaři. I Masaryk o potřebě tohoto územního zisku pochyboval. 4. června 1920 byla na zámku Trianon podepsaná smlouva, která definitivně stanovovala maďarské hranice.
Trianonská dohoda připravila Maďary o dvě třetiny dosavadního území ve prospěch ČSR, Rumunska a Jugoslávie a dodnes je v Maďarsku vnímána jako velká křivda.

Rubriky:  Moderní historie
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Mírová konference v Paříži: vítězství či porážka?

Mírová konference v Paříži:...

Skoro nepředstavitelné se zdá, že celý rok trvala pařížská mírová...
Psychiatr Viktor Frankl: A přesto říci životu ano

Psychiatr Viktor Frankl: A přesto...

V době, kdy si už naštěstí většina Evropy užívá více než sedmdesát let...
80 let od mnichovské konference

80 let od mnichovské konference

Do roku, v němž má oslavit 20 let své existence, vstupuje Československo za...
Unikátní filmový záznam s filozofem a mluvčím Charty 77 Janem Patočkou darovala Francie českému archivu

Unikátní filmový záznam s filozofem a...

Před více než 5 lety objevili mladí spolupracovníci Archivu Jana Patočky...
Malý muž, který Itálii přivedl do pekel

Malý muž, který Itálii přivedl...

Kultura a vyspělost Apeninského poloostrova byly mnohdy dávány světu za vzor....
Výbuch, o kterém se svět neměl dovědět

Výbuch, o kterém se svět neměl...

„Pracovníci jaderných elektráren, to jsou lidé budoucnosti,” hlásalo...
Jak nasytit svět?

Jak nasytit svět?

Moderní člověk Homo sapiens sapiens se před více než 10 000 lety př. n....
Útěky a vzpoury v továrnách na smrt

Útěky a vzpoury v továrnách na smrt

Jednou z nejšílenějších kapitol dějin lidstva je existence nacistických...
OBRAZEM: Poslední dny Třetí říše

OBRAZEM: Poslední dny Třetí říše

V představách Adolfa Hitlera měla trvat nejméně tisíc let....
Pláč bílé růže: Studentský odboj proti nacismu

Pláč bílé růže: Studentský odboj...

Snad nejznámějším a nejdojemnějším případem odporu mladých lidí proti...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Dno Pacifiku se ochlazuje: Nedosáhne tam prý ani globální oteplování

Dno Pacifiku se ochlazuje: Nedosáhne...

I se stále aktuálnější hrozbou globálního oteplování v zádech...
Přehledně: Tajemné útvary plující oblohou

Přehledně: Tajemné útvary...

Milovníci kuriozit se při jejich pozorování tetelí blahem. Nedají...
Ženu v Ontariu zatkli za předstírání čarodějnictví!

Ženu v Ontariu zatkli za...

Ožalobu z trestného činu předstírání čarodějnictví si v prosinci vyslechla...
Světelné znečištění netrápí jen astronomy!

Světelné znečištění netrápí jen...

„Dvě věci naplňují mysl vždy novým a rostoucím úžasem a úctou, čím...
Hrabě Saint Germain: Nesmrtelný génius nebo jen geniální kecal?

Hrabě Saint Germain: Nesmrtelný...

Opravdu se osobně znal s Ježíšem i Kleopatrou? Byl to cestovatel...
Vědci říkají: James Bond by neměl tolik pít!

Vědci říkají: James Bond by neměl...

Vědci nejsou jen suchými patrony, ani jim neschází smysl pro humor....
Kocour jménem Sam: Co se mu stalo během druhé světové války?

Kocour jménem Sam: Co se mu stalo...

Kočky prý mívají sedm životů. Něco na tom zřejmě bude, jak ukazuje...
Litvínovská chlouba: Kolektivní dům u chemičky

Litvínovská chlouba: Kolektivní...

Severočeské město Litvínov je známé především kvůli svému...
Vlasatice: Podivné objekty s ohonem!

Vlasatice: Podivné objekty s...

Podivné objekty s ohonem, které mnohdy byly vidět i za denního světla, měly podle...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.