„V naší studii jsme zjišťovali, jak jsou rybí obsádky ovlivněny těmito nejvýznamnějšími stresory. Kombinace stresorů měla na rybí indikátory vždy silnější vliv, než když jsme testovali stresory jednotlivě,“ říká Petr Blabolil, výzkumný pracovník Hydrobiologického ústavu Biologického centra AV ČR.Pro lepší možnost srovnání výsledků napříč kontinentem vytvořili vědci společnou databázi a nový srovnávací nástroj – souhrnný index antropogenního zatížení – TAPI (z angl. originálu total anthropogenic pressure intensity index).
Pro vytvoření TAPI využili výzkumníci kombinaci stresorů. Index se stal vhodnou alternativou pro biologické indexy, které jsou na mezinárodní úrovni často jen obtížně porovnatelné. Díky tomu lze vyhodnotit míru intenzity stresorů na jednotlivých jezerech i sjednotit hodnocení ekologické kvality napříč kontinentem.
Výsledky analýz ze zkoumaných evropských jezer nepřinesly dobré výsledky. „Ekologický stav rybích obsádek ve státech EU je bohužel často horší, než bychom si přáli a jaký je vyžadován Rámcovou směrnicí vodní politiky,“ hodnotí Jan Kubečka, ředitel Hydrobiologického ústavu Biologického centra AV ČR. Asi nejlépe si stojí jezera v Německu a Estonsku, na opačné straně stupnice je Dánsko, Litva, Holandsko a také Česká republika.
Jedná se o důsledky činnosti společnosti; ve státech s vysokou populační hustotou jsou jezera pod vyšším tlakem působících stresorů, něž v těch méně zalidněných. Druhým aspektem je chování lidí; v určitých zemích je voda vnímána jako klíčové dědictví od předků, o které se musí pečovat, aby mohla sloužit i našim potomkům. V tomto bodě mají Češi stále rezervy.
V České republice analyzovali vědci na 23 umělých jezer, přesněji přehradních nádrží, ze všech částí republiky. Nejlepší hodnocení obdržely nádrže v bývalém vojenském újezdu Brdy (dnes stejnojmenná chráněná krajinná oblast) a také šumavská nádrž Nýrsko a krušnohorské Fláje.Kvalitní rybí společenstva se rovněž formují v tzv. důlních jezerech v severozápadních Čechách, která vznikla zatopením povrchových hnědouhelných dolů. Asi nejprozkoumanější českou nádrží je římovská přehrada na Českobudějovicku, která zásobuje pitnou vodou jižní Čechy. Tuto přehradu českobudějovičtí hydrobiologové nepřetržitě monitorují už více než čtyři desetiletí. Během této doby došlo k řadě historických událostí, včetně změn ve sledování ryb. Již od roku 1999 se zde začal využívat jednotný monitoring sítěmi odpovídajícími evropskému standardu a vyhodnocení těchto údajů ukázalo na postupné zlepšování ekologické kvality.
Působivá kolekce slabých, ale barevných kosmických objektů na tomto snímku je známá jako mlhovina Racek, protože svým vzhledem připomíná ptáka v letu. Útvar tvoří oblaky prachu, vodíku, hélia a malého množství těžších chemických prvků. Celá oblast je místem zrodu nových hvězd. Mimořádné rozlišení tohoto záběru pořízeného pomocí přehlídkového teleskopu ESO/VST odhaluje detaily jednotlivých astronomických objektů, […]
Zřejmě největší druh papouška v historii objevili australští paleontologové. Podle všech indicií dosahoval výšky až jednoho metru, vážil asi 7 kilogramů, nelétal a mohl se chlubit skutečně silným zobákem. Pták dostal pojmenování Heracles inexpectatus a doba jeho života je datována přibližně před 19 miliony lety. „Nový Zéland je dobře známý svými velkými nelétavými ptáky. Dominantní […]
Čeští egyptologové mají v brzké době v plánu tříměsíční výpravu do lokality Abúsír, kde chtějí pokračovat v průzkumu údolního chrámu faraona Niuserrea a okolí hrobky hodnostáře Ceje. Lucie Jirásková z Českého egyptologického ústavu FF UK řekla, že je v plánu také zpracování vykopaných předmětů. „V průběhu výzkumů není moc času na zpracování nálezů. Necháváme si na to tedy měsíc, kdy […]
Protože elektrokola nebývají úplně levnou záležitostí, je pro každého majitele nejdůležitější ze všeho kvalitní ochrana před krádeží. Toho si je dobře vědom i nizozemský výrobce kol VanMoof, který bez mrknutí oka tvrdí, že má tu nejlepší ochranu na světě. Skutečně nepřehání? Pokud se podrobněji podíváme na ochranu jejich elektrokol Electrified S2 a X2, pak je […]
Kriticky ohrožený sýček obecný letos významně posílil populaci díky velkému množství hrabošů. Teď pro něj malý hlodavec může být hrozbou. Zemědělci dostali povolení trávit hraboše plošně rozhozeným jedem. Od 5. srpna jim to umožňuje rozhodnutí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) podřízeného ministerstvu zemědělství. Ornitologové varují, že v ohrožení je mnoho živočichů a především […]
