Právě dnes uplynulo 50 let od první smrtelné nehody v dějinách vesmírných letů. Její obětí se stal sovětský kosmonaut Vladimir Komarov.

Rok 1967 byl z hlediska dobývání vesmíru více než tragický. Hned v lednu zahynuli na palubě Apolla 1 tři Američané Virgil Ivan „Gus“ Grissomm, Edward Higgins White a Roger Bruce Chaffee. V ten samý měsíc při požáru makety kosmické kabiny na letecké základně v San Antoniu zemřeli William Bartley a Richard G. Harmon.

V červnu se při automobilovém neštěstí zabil americký kosmonaut Edward G. Givens ml.

V říjnu při nehodě tryskového letadla T 38 na Floridě zahynul další ze členů amerického kosmického programu Clifton C. Wiliams. A smrt natahovala ruce po dalších vesmírných průkopnících.

Tři roky před tím se sovětský kosmonaut Vladimír Komarov podíval do vesmíru jako člen první vícečlenné posádky. Už tehdy byl zázrak, že se z kosmu vrátil. Vždyť kvůli kvapu nechal Kreml kosmonauty letět bez skafandrů.

V roce 1967 pak Komarov získal další primát, tentokrát smutný; stal se prvním člověkem, jehož si smrt našla přímo během kosmického letu. A to v kabině kosmické lodi Sojuz 1.

Souboj USA versus SSSR byl vskutku velice poznamenán oboustranným spěchem. „Raketa má mnoho závad, které je třeba odstranit,“ naléhá na sovětského vůdce L. I. Brežněva Komarovovův náhradník, kterým není nikdo jiný než Jurij Gagarin.

Plán prvního letu Sojuzu byl takový, že loď se měla po několika obletech Země setkat se Sojuzem-2, který měl odstartovat o den později, a kosmonauti měli přejít volným prostorem mezi svými plavidly.

Sojuz 1 měl podle svých kritiků více než 200 chyb a závad. Nad tím ovšem Brežněv vždy jen mávl rukou. I proto 23. dubna Sojuz 1 s Komarovem na palubě odstartoval. Jenže problémy na sebe nedaly dlouho čekat.

Nevysunul se solární panel, takže lodní systémy trpěly nedostatkem energie. K poruchám docházelo i ve stabilizaci lodi, což musel Komarov řešit ručně.

Problémy se kumulovaly a řídící středisko se odhodlalo k bezprecedentnímu kroku: odvolalo let Sojuzu 2 a Komarovovi nařídilo, ať se po pouhých 19 obězích kolem planety připraví na předčasný návrat.

Sojuz začal klesat k Zemi, ke zpomalení svého pádu vysunul padáky. Jenže kabina zároveň rotovala kolem své osy, což způsobilo, že se šňůry od padáku zamotaly. Komarov tak padal nekontrolovatelným volným pádem.

Kabina se po dopadu navíc okamžitě vznítila. Kosmonaut neměl šanci přežít….

Pozdější inspekce ukázala, že Sojuz 2 by pravděpodobně dopadl stejně, takže rozhodnutí řídícího střediska přerušit let zachránilo další životy. Sovětský vesmírný program po této katastrofě nabral zpoždění, což způsobilo, že na Měsíci vlajka se srpem a kladivem nikdy nezavlála.