Včera v ranních hodinách středoevropského času se sonda Cassini přiblížila k měsíci Titan. Začala tím poslední fáze její práce v Saturnově systému.
Podle plánů měla sonda proletět nad povrchem měsíce ve výšce 979 kilometrů rychlostí kolem 21 000 kilometrů za hodinu. Gravitační působení Titanu Cassini poté nasměruje blíže k samotnému Saturnu a umožní i několik průletů mezi prstenci. Ten první by se měl uskutečnit už ve středu.
Cassini má podle NASA při posledním přeletu kolem Titanu radarem zjišťovat změny v metanových jezerech a mořích měsíce a také měřit hloubku a složení menších jezer. Rovněž by měla monitorovat záhadný ostrov, který podle některých údajů měnil svůj tvar.
Nové informace bychom se měli dozvědět i o prstencích. Ukončení mise je plánováno na 15. září, kdy sonda řízeně sestoupí do Saturnovy atmosféry a poté zde shoří.
Americko-evropská dvojsonda Cassini/Huygens se na svou pouť vydala v roce 1997. Cestu od Země k Saturnu, která měří tři a půl miliardy kilometru, urazila za sedm let. Využívala přitom gravitace planet a dosáhla rychlosti až 68 000 kilometrů za hodinu.
Obě sondy se poté rozdělily – zatímco evropský modul Huygens dosedl na Saturnův měsíc Titan, Cassini zkoumala Saturn a jeho měsíce z nadhledu.
Mnohé jejich objevy vědce překvapily. Na Titanu zjistily existenci bílého pohoří, jehož barva je s největší pravděpodobností způsobena metanem, který se zde pravděpodobně vyskytuje i ve formě srážek. Na tom samém měsíci zaregistrovaly duny.
Sonda Cassini rovněž potvrdila, že Saturnův měsíc Enceladus by za jistých podmínek mohl být vhodný pro vznik primitivních forem života. Vyslala snímky dosud neznámého prstence Saturnu, spočítala, že na Saturnu trvá den 10 hodin a 47 minut, objevila zde dvě nové oběžnice.
