Kolo je plochá součást kruhového tvaru, která se může otáčet kolem svého středu a prostorově pohybovat s přídavnou konstrukcí – tolik terminus technicus. Musely ovšem uběhnout statisíce let, než se na tento zdánlivě jednoduchý instrument přišlo a podařilo se jej „zapřáhnout“ do prvních vozíků, a tím i do lidského vývoje.
Letecká doprava je považována za jeden z nejdůležitějších přelomů historie lidstva, protože se vlastně jedná o jakýsi záchytný bod v předlouhém vývoji dopravy. Napravo od ní – tedy směrem kupředu – můžeme registrovat první pokusy o dobývání vesmíru, které v budoucnu vyvrcholí cestami k jiným hvězdám a planetám.
Vlevo chytáme ozvěny minulosti, kdy musel člověk nejprve v potu tváře a myšlenkové kreativity sestrojit pohyblivý vozík, aby následně mohl zkonstruovat honosný kočár a posléze i auto.
Na počátku veškeré dopravní revoluce stojí, či lépe řečeno točí se – kolo. Člověk byl vždycky, řečeno s Julesem Vernem, „mobilis in mobili“ (pohyblivý v pohyblivém), vynálezem kola tuto vizi jednou provždy korunoval.
Svět na kolotoči
V současném věku se technologie napříč vědeckými obory rozvíjí zběsilým tempem. V tomto smyslu jsme skutečně světem, kde „zítra již znamená včera“, dovolíme-li si parafrázi na slogan z naší nedávné minulosti.
Dnešní zařízení, přístroj či součástka je „zítra“ již zoufale zastaralé, a přesto považujeme tento rapidní vývoj za něco zcela samozřejmého. Třeba jako jeden z včerejších zázraků jménem kolo.
Když se rozhlédneme, vidíme tuto naprosto obyčejnou konstrukci všude, od pneumatik a letadlových podvozků přes různá industriální zařízení až po rodinné instrumenty každodenní potřeby. A kolo, tento magický kruh, měl, má a vždy bude mít i silný symbolický význam – třeba jako metafora pro nikdy nekončící cyklus života.
