Hvězdné nebe fascinovalo a přitahovalo přemýšlivé lidi odjakživa. A když v roce 1946 raketa V-2, původně určená k zabíjení, přinesla první snímek Země z vesmíru, lidstvo se pomalu připravovalo na vstup do kosmické éry.
Ten definitivně nastal v roce 1961, kdy se do kosmu podíval sovětský kosmonaut Jurij Gagarin..
Od té doby se znalosti lidstva o vesmíru blízkém i vzdáleném zásadně rozšířily. A díky fotografiím a filmům je tajemný kosmos přístupný každému, kdo o něj projeví trochu zájmu. Přijměte tedy naše pozvání na malou vesmírnou procházku.
Snímek Země pořízený z kabiny lodi Apollo 11.
Start raketoplánu Atlantis v roce 2000.
Sonda DSCOVR operuje ve vzdálenosti 1,5 milionu kilometrů od Země, v libračním centru soustavy Slunce – Země, kde se vyrovnávají gravitační vlivy obou těles. Mohla tak pořídit i snímky odvrácené strany Měsíce.
Velitel mise Apollo 16 astronaut John W. Young si s chutí na Měsíci povyskočil.
Polární záře na Jupiteru.
Snímek ze sondy Pathfinder zachytil nejen marsovskou poušť, ale i první vozítko na Marsu Sojourner.
Poškozený servisní modul lodi Apollo 13.
Start raketoplánu Columbia 25. června 1992.
Astronaut Edwin Aldrin přenáší přístroje ALSEP určené pro experimenty na povrchu Měsíce.
Neil Armstrong a Neil Aldrin při tréninku měsíčního přistání.
Saturnův měsíc Enceladus. Pro život jsou podle našich měřítek nezbytné tři složky, a to tekoucí voda, zdroj energie pro metabolismus a správné chemické prostředí, především pak uhlík, vodík, dusík, kyslík, fosfor a síra. A právě mise Cassini prokázala, že Enceladus takřka všechno má. Na Enceladu sice dosud vědci neobjevili fosfor a síru, předpokládají ale, že zde jsou.
Simulace stavu beztíže na palubě letounu Boeing KC-135.
Krajina Marsu tak, jak ji vidí rover Opportunity, který kroutí již čtrnáctou sezónu na rudé planetě.
Titan částěčně překrytý Saturnovými prstenci.
Christa McAuliffeová byla vybrána z 11 000 zájemců pro let do kosmu v rámci programu Učitel ve vesmíru. Let STS-51-L raketoplánu Challenger se však pro ni, stejně jako pro šest dalších astronautů, stal osudným…
Pohled do útrob ISS.
Jeden z botanických experimentů probíhajících na ISS.
Fotomontáž dvou snímků pořízených sondou New Horizons při své cestě k Plutu. V roce 2007 zachytula Jupiter a jeho měsíc Io.
Crashtesty jsou neoddělitelnou součástí vývoje vemírných plavidel.
Transit Merkuru přes Slunce 9. května 2016.
Italský astronaut Paolo Nespoli upravuje ve stavu mikrogravitaci vlajky partnerských zemí.
Největší Neptunův měsíc Triton je jen o málo menší než pozemský Měsíc. Měření naznačují, že Triton pod svým povrchem ukrývá oceán kapalné vody. V budoucnosti jej slapové síly Neptunu rozsápají a zničí.
Před tisíci roky ve vzdálenosti asi 6 500 světelných let od Země došlo k výbuchu supernovy. Dnes po ní zůstala mlhovina, zvaná Krabí. V roce 2013 ji takto vyfotografoval Hubbleův teleskop.
Start Voyageru 1 5. září 1977. Voyager 1 je v současnosti nejvzdálenějším objektem, jaký kdy člověk vytvořil. Od Země je nyní vzdálen téměř 138 AU (20 604 824 200 km) a světlo od něj k nám letí po dobu 38 hodin a 11 minut.
Podvodní nácvik manipulace s Hubbleovým teleskopem.
Východ Slunce pro posádku ISS.
Ruský kosmonaut Gennadij Padalka při vesmírné procházce kolem ISS v roce 2012. Během ní mimo jiné připevnil ochranný štít proti mikrometeoritům chránící modul Zvezda.
Působivá kolekce slabých, ale barevných kosmických objektů na tomto snímku je známá jako mlhovina Racek, protože svým vzhledem připomíná ptáka v letu. Útvar tvoří oblaky prachu, vodíku, hélia a malého množství těžších chemických prvků. Celá oblast je místem zrodu nových hvězd. Mimořádné rozlišení tohoto záběru pořízeného pomocí přehlídkového teleskopu ESO/VST odhaluje detaily jednotlivých astronomických objektů, […]
Zřejmě největší druh papouška v historii objevili australští paleontologové. Podle všech indicií dosahoval výšky až jednoho metru, vážil asi 7 kilogramů, nelétal a mohl se chlubit skutečně silným zobákem. Pták dostal pojmenování Heracles inexpectatus a doba jeho života je datována přibližně před 19 miliony lety. „Nový Zéland je dobře známý svými velkými nelétavými ptáky. Dominantní […]
Čeští egyptologové mají v brzké době v plánu tříměsíční výpravu do lokality Abúsír, kde chtějí pokračovat v průzkumu údolního chrámu faraona Niuserrea a okolí hrobky hodnostáře Ceje. Lucie Jirásková z Českého egyptologického ústavu FF UK řekla, že je v plánu také zpracování vykopaných předmětů. „V průběhu výzkumů není moc času na zpracování nálezů. Necháváme si na to tedy měsíc, kdy […]
Protože elektrokola nebývají úplně levnou záležitostí, je pro každého majitele nejdůležitější ze všeho kvalitní ochrana před krádeží. Toho si je dobře vědom i nizozemský výrobce kol VanMoof, který bez mrknutí oka tvrdí, že má tu nejlepší ochranu na světě. Skutečně nepřehání? Pokud se podrobněji podíváme na ochranu jejich elektrokol Electrified S2 a X2, pak je […]
Kriticky ohrožený sýček obecný letos významně posílil populaci díky velkému množství hrabošů. Teď pro něj malý hlodavec může být hrozbou. Zemědělci dostali povolení trávit hraboše plošně rozhozeným jedem. Od 5. srpna jim to umožňuje rozhodnutí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) podřízeného ministerstvu zemědělství. Ornitologové varují, že v ohrožení je mnoho živočichů a především […]
