Dle vyjádření lavinového specialisty Horské služby Krkonoše záchranáře Pavla Cingra měla zatím největší lavina letošní zimy délku 425 metrů. Do Malé Kotelní jámy v Krkonoších sjela v polovině února.
Letošní zima je podle horských záchranářů na laviny zatím poměrně chudá..
Z pětibodové škály platí nyní v Krkonoších druhý stupeň lavinového nebezpečí. Nebezpečí tedy hrozí jen „mírné“.
„Lavina se uvolnila 16. února v odpoledních hodinách, samovolně a vlivem podmáčení sněhové pokrývky, kterou způsobilo oteplení a silné sluneční záření na slunných svazích,“ uvedla horská služba. Masa sněhu se odtrhla v šíři 31 metrů, výška odtržené vrstvy byla od 40 centimetrů do dvou metrů. Čelo laviny bylo vysoké 1,8 metru.
Zatím největší lavina v Krkonoších za poslední roky sjela 10. února 2015 do Modrého dolu. Lavina měla plochu 20 hektarů. Na délku měřila 1106 metrů a odtrhla se v šíři 506 metrů. Měla obrovskou sílu, vzrostlé smrky lámala jako sirky.
V dolní části se zastavila až v protisvahu, kde byl sníh na velkých stromech ve výšce šest metrů.
Lavinovými lokalitami v Krkonoších jsou kromě Kotelních jam také údolí Bílého Labe od Boudy u Bílého Labe, Kozí hřbety a Labský, Obří, Dlouhý a Modrý důl. Ročně v horách spadne několik desítek lavin.
U nás máme jediné dvě lavinové pohoří – Krkonoše a Jeseníky. Ačkoliv je nelze srovnávat s Alpami nebo Tatrami, i zde je třeba mít se na pozoru před sesuvy sněhu. Kupříkladu v Krkonoších bylo napočítáno 44 lavinových polích, a to pouze na české straně.
Na té polské jich je dalších 23. Vinu za to nesou i lidé, kteří postupně odlesňovali svahy.
První zmínka o lavinovém neštěstí v pohoří s nejvyšší českou horou je datována do 15. února 1655. Zápis ve starých kronikách uvádí, že v obci Sklenařovice, nedaleko Svobody nad Úpou lavina strhla dvě chalupy.