Chvilka nepozornosti a jídlo je na zemi. Nevadí, mám pět vteřin, než nad pochoutkou převezmou vládu nebezpečné bakterie. Je to ale pravda? Jak je to s rychlostí kontaminace spadlého pokrmu zjistili vědci..

Pravidlu pěti vteřin, podle kterého bakterie jídlo spadlé na podlahu kontaminují až po pěti sekundách, se jako první „odborník“ rozhodla věnovat středoškolačka z Illinois. Ve své školní studii zjistila, že obecně známé poučce věří kolem 56% mužů a 70% žen.

I když se jednalo jen o studentský projekt, inspiroval její výzkum i skutečné experty a jídlo se začalo házet na zem v laboratořích Clemsonské univerzity v Jižní Karolíně.

Pod vedením profesora Paula Dawsona biologové prozkoumali různé druhy podlah uměle kontaminované bakterií Salmonella typhimurium – známým strůjcem střevních potíží.

Na koberec, dřevěnou podlahu a dlaždice vědci odhazovali kousky různých potravin a zjišťovali, jak rychle bakterie kolonizuje upuštěný salám a chleba.

Výsledky pravidlo pěti vteřin vyvrátily. Bakterie totiž upuštěné jídlo začaly kontaminovat okamžitě. Žádná z nich se stopkami nečekala, až udeří pátá sekunda. Obecně ale platilo, že čím déle potravina na zemi ležela, tím více mikroorganismů ji kolonizovalo.

Dva roky házení jídla na podlahu

Stejné výsledky potvrdil i tým z Rutgerské univerzity v New Jersey. Doktor Donald Shaffner s kolegy provedl během dvou let celkem 2560 měření. Zkoumány byly různé druhy podlah, různé druhy jídel a jejich spojení během čtyř kontaktních časů. Spadlé zbytky byly na zemi nechávány 1, 5, 30 a 300 vteřin.

Ze závěrů studie vyplynulo, že nejméně bakterií na jídlo přeleze z koberce. Nejvíce mikrobů se naopak hemžilo na hladkém povrchu, například dlaždicích. Ze všech povrchů ale bakterie začaly potraviny kontaminovat hned.

Co se týče množství mikroorganismů, záviselo na čase, jak zjistil už tým profesora Dawsona. Důležitou roli ale hrála i vlhkost spadlého jídla. „Mokré“ potraviny, například meloun, nebo kousky salámu, kolonizovalo významně více bakterií než třeba brambůrky nebo chleba.

Oba vědecké týmy se tedy shodly, že pravidlo pěti vteřin jako takové neplatí. Pořád je ale lepší jídlo z podlahy sníst co nejdřív.

Pravidlo bude platit dál

Expertům se tedy podařilo pravidlo pěti vteřin roztrhat na kusy. Je tedy jíst jídlo spadlé na zem nebezpečné? Všichni vědci se shodují na tom, že primárně záleží na druhu bakterie, která potraviny kontaminuje.

Podle většiny výzkumů jsou bakterie nacházející se v prostředí domova většinou bezpečné. Tedy za předpokladu, že člověk doma udržuje alespoň základní pořádek. V 99% případů tak člověku, který sní sousto spadlé na podlahu, zažívací potíže nehrozí.

To je také důvod, proč je pravidlo pěti vteřin mezi lidmi rozšířené. Zdánlivě je totiž pravdivé – téměř nikomu, kdo sní něco, co se pět vteřin válelo na čisté podlaze, se špatně neudělá. Další důvod, proč lidé pravidlu věří a podle expertů zřejmě věřit nepřestanou ani na základě vědeckých důkazů, je psychologický.

Obecně rozšířená poučka totiž představuje společensky přijatelnou omluvu pro nevhodné chování. Jíst jídlo ze země přeci jen není úplně košer.