Mikrofosílie tvořené zbytky bakterií o velikosti asi desetiny tloušťky lidského vlasu se zachovaly v červeném minerálu hematit. Vědci předpokládají, že se těmto bakteriím, které žily na železe, dařilo na oceánském dně v oblastech s vulkanickou aktivitou.
Horká a na minerály bohatá voda v okolí hydrotermálních průduchů mohla podle vědců poskytnout vhodné podmínky pro vznik nejranější formy života. „Náš objev podporuje myšlenku, že se život vynořil z horkých průduchů na mořském dně krátce poté, co vznikla planeta Země,“ řekl Matthew Dodd, člen výzkumného týmu z UCL.
Dosud byly za nejstarší fosílie ve vědecké komunitě všeobecně uznávány mikrofosílie nalezené na západě Austrálie, jejichž věk byl určen na přibližně 3,4 miliardy let. Loni pak byly objeveny v Grónsku usazeniny tvořené koloniemi bakterií a sinic staré zhruba 3,7 miliardy let.
