Co nejvíce ohrožuje naše zdraví? Jaké jsou nejnovější poznatky o vlivu znečištěného ovzduší na populaci v exponovaných oblastech České republiky? Nejen tyto otázky se na sklonku loňského roku pokusil zodpovědět seminář Komise pro životní prostředí AV ČR, který představil výsledky výzkumu Dopady znečištění ovzduší na genom novorozenců..

Vědci z Ústavu experimentální medicíny AV ČR a Vysoké školy chemicko-technologické v Praze zkoumali, jak znečištěné ovzduší působí na zdraví novorozených dětí – kvalitu ovzduší porovnávali v Českých Budějovicích a v Karviné.

Že se jedná o vysoce aktuální téma, ukázaly i nedávné dny, kdy celou republiku zahalil smog a o nejhorší stupeň čistoty ovzduší číslo 6 nebyla nouze.

V průběhu období 2010–2015 došlo na Ostravsku podle Radima Šráma z Ústavu experimentální medicíny AV ČR ke snížení koncentrací jemných prachových částic (PM2.5, < 2.5 mm), ale koncentrace prokázaného lidského karcinogenu benzo[a]pyrenu  se v Ostravě-Bartovicích nesnižuje.

Radim Šrám dále upozornil na negativní důsledky spalování biomasy. V průběhu posledních dvou let bylo publikováno několik prací, které prokazují vliv působení zvýšených koncentrací PM2.5 a polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU) na centrální nervový systém:

expozice PAU v průběhu těhotenství snižuje objem bílé hmoty mozkové, důsledkem je ovlivnění kognitivních funkcí a chování v pozdějším vývoji dětí.

Studie z polského Krakova prokazuje vliv expozice PAU v průběhu těhotenství na snížení verbálního IQ ve věku 7–9 let. U dospělé populace byl popsán vliv znečištěného ovzduší na zvýšení výskytu depresivních onemocnění, demence a Parkinsonovy choroby.

Důsledkem znečištění ovzduší v pánevních okresech Ústeckého kraje v sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století je trvale snížená střední délka života mužů i žen, trvale zvýšená úmrtnost na srdečně-cévní onemocnění.

U dětí narozených v tomto období je nutné v dospělosti očekávat zvýšený výskyt hypertenze, ischemické choroby srdeční, diabetu 2. stupně i ovlivnění kvality spermií; poškození genetického materiálu bude nepříznivě ovlivňovat i příští generace.

Kateřina Hoňková ze stejného pracoviště informovala o studii o vlivu znečištěného ovzduší na expresi genů u novorozenců. Zjistila významné ovlivnění biochemických drah ve vztahu k imunitě, drah, které ovlivňují metabolismus škodlivých látek v játrech a ovlivnění neurotrofinové dráhy, která působí na vývoj nervových buněk v mozku.

Novým poznatkem je snížení exprese BDNF (brain-derived neurotrophin factor), který kóduje proteiny ovlivňující diferenciaci a růst neuronů. Podle současné literatury se snížená exprese BDNF spojuje s výskytem neurodegenerativních onemocnění.

V návaznosti na testování naměřených koncentrací polutantů (chemikálie přítomná v prostředí v nepřirozeně vysoké koncentraci) se zjistilo, že zvýšená koncentrace benzo[a]pyrenu týden před porodem snižuje expresi genu CHD8 (Homo sapiens chromodomain helicase DNA binding protein 8), který ovlivňuje vývoj nervových buněk a je spojován s rizikem autismu.