Úpravy, které schválil Senát u pravidel pro fungování národních parků, by Českou republiku posunuly o několik desetiletí zpět. O tom jsou přesvědčeni badatelé z platformy Vědci pro Šumavu..

Poslanecké znění vládní předlohy akademici označují za rozumný kompromis mezi vědeckou obcí a obecními samosprávami. Úpravy, které vznikly v Senátu senátní však podle vědců vycházejí vstříc lobbistům a developerům.

„Senátem navržené změny neberou v potaz nejnovější poznatky o stavu a vývoji přírody a jdou zcela proti evropskému trendu v její ochraně. Ve většině evropských států se neustále zvyšuje jak počet národních parků, tak i rozsah bezzásahových oblastí ponechaných přírodě bez lidských zásahů,“ uvedl ředitel Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd Michal Marek.

Senát chce v předloze například změnit pasáž o účelu národních parků, zvýšit práva tamních obcí a zrušit patnáctileté moratorium na rozdělování parků do jednotlivých zón podle stupně ochrany.

Výzvu platformy podepsali například předseda Akademie věd Jiří Drahoš, bývalá předsedkyně této instituce Helena Illnerová, rektor Karlovy univerzity Tomáš Zima, psychiatr Cyril Höschl, astrofyzik Jiří Grygar, historik František Šmahel, onkolog Pavel Klener i entomolog Martin Konvička.

Podpis připojili bývalí ministři Libor Ambrozek, Martin Bursík, Ladislav Miko a Bedřich Moldan.

Už nyní je Šumava pod tlakem stavebních a developerských společností. V obcích Kvilda, Železná Ruda, Borová Lada, Modrava, Nové Hutě, Srní, Prášily a Horská Kvilda se v letech 2005 až 2015 postavilo celkem 761 nových bytů. Přesto počet obyvatel těchto obcí klesl z 3227 na 2796, tedy o 15 procent.