Zejména ve Spojených státech to není neobvyklá záležitost. Nevyléčitelně nemocný člověk, který zároveň disponuje slušným kontem, se nechá zmrazit.

Vede jej k tomu víra, že jednou, ať už v daleké či blízké budoucnosti, bude ze svého spánku probuzen. A pak mu nějaký lékař s úsměvem nabídne lék na jeho dosud nevyléčitelnou chorobu…

Pacient je při uvedení do tzv. kryonického spánku odvezen operační sál, kde se tělo zchladí. Chirurgové zde provádějí nezbytné výkony, jejichž rozsah záleží na přání pacienta. Neobvyklé nejsou třeba ani plastické kosmetické úpravy.

Kryonika otevírá spoustu technických, ale i etických otázek.  Člověk, který se rozhodne vydat na tuto v současnosti nevratnou cestu, je z medicínského hlediska mrtvý. Zákony ani nic jiného neumožňují, živý člověk se zmrazit nesmí, protože takový postup by se rovnal vraždě.

Ovšem aby se zachovala alespoň minimální naděje na probuzení v budoucnosti, musí se s podchlazováním začít okamžitě po konstatování smrti, dokud v mozku nenastanou nevratné změny způsobené počínajícím rozkladem tkáně.

„Pacient“ je tak po své smrti znovu podroben lékařskému a technickému zákroku. Ještě před převezením na sál je vyhasínající tělo obloženo ledem. Poté se do cév napumpuje přípravek, jehož úkolem je zabránit srážení krve.

Krev je následně ze žil a z tepen odstraněna a do cév se vpraví látka, která znemožňuje rozkládání buněčných struktur a tkání. Následuje postupné ochlazování těla, až je poté vloženo do nádoby s tekutým dusíkem.

Zde už panují vskutku mrazivé teploty dosahující téměř dvou set stupňů pod nulou. Celý proces trvá zhruba sedm dní. Organismus v tu chvíli získá zvláštní podobu, jako by byl vyrobený z červeného skla.

Cena za naději není malá. Člověk, který se rozhodne tuto proceduru podstoupit, zaplatí kolem 120 000 dolarů. Existuje ovšem i levnější „program“. Komu nezáleží na zbytku těla, může si nechat do dusíku ponořit jen hlavu.

Ta je od těla oddělena u šestého obratle. Cena za tento úkon, který je v podstatě stětím, se pohybuje okolo 80 000 dolarů. Dosud se na tuto neprobádanou cestu, která má jen nepatrnou naději na úspěch, vydalo kolem 200 lidí.

Většinou se jednalo o Američany, ovšem ve výčtu nechybějí ani Rusové, Australané nebo Britové. Většina z nich jistě věřila, že pokud se jejich sen splní, probudí se do lepšího světa. Ovšem, zvládli by se v něm orientovat?

A co když by se probudili do věku hrůz, válek a utrpení? To je ovšem zatím trápit nemusí, nezdá se totiž, že by medicína postoupila do takového stadia, že by je bylo možné znovu oživit.