Když se řekne Aljaška nebo Sibiř, člověk si obvykle představí mrazivou a zasněženou krajinu. Ale hluboko pod zimním královstvím se skrývá nefalšované horoucí peklo.

Data, která ze svých satelitů Swarm získala Evropská kosmická agentura (ESA), ukazují, že hluboko pod polárními oblastmi a také pod Evropou teče mohutná řeka roztaveného železa. Teplota proudu je srovnatelná s teplotou povrchu Slunce, která se blíží k šesti tisícům stupňů Celsia.

Tok není nijak rychlý, pohybuje se rychlostí 40 až 45 kilometrů za rok. Přesto je třikrát rychlejší než jiné tekutiny proudící vnějším jádrem planety.

Byť byla „železná“ řeka lidskými přístroji detekována poprvé, vědci odhadují její stáří na miliardy let. Proud může hrát důležitou roli v magnetismu Země, který chrání biosféru před smrtonosným kosmickým zářením.

Trojice evropských družic Swarm, které byly do kosmu vypuštěny v roce 2013, sleduje právě především zemský magnetismus. Společně měří a rozkrývají různá magnetická pole, která mají původ v zemském jádru, plášti, kůře, oceánech, ionosféře a magnetosféře.

Satelity na své palubě mají mimo jiné i mikroakcelerometry, což jsou zařízení schopná změřit velmi malá zrychlení a jejich pomalé změny působící na satelit. Tyto přístroje byly vyrobeny v České republice.