Lesy sehrály v pravěku důležitou úlohu v adaptaci na nové podmínky životního prostředí. Dokazuje to vědecký výzkum vedený archeologem Janem Kolářem z Botanického ústavu AV ČR. Vědci zkoumali pradávné důkazy z okolí vracovského jezera na jihovýchodní Moravě a zjistili, že tehdejší lidské společnosti změnily svým hospodařením druhovou skladbu lesa. Změna způsobu hospodaření umožnila našim předkům pravděpodobně přežít.

Výzkum se zabýval mizením zemědělských společností z archeologického záznamu v období 4000 – 3000 před naším letopočtem. Kromě Botanického ústavu AV ČR se na něm podíleli odborníci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, Filozofické fakulty Masarykovy univerzity a Univerzity Konštantína Filozofa v Nitře.

Ve zmíněném období dochází k zajímavé situaci. Po několika staletích zemědělství lidé na několik set let najednou částečně mizí z archeologických pramenů a my po nich známe jen velmi málo nálezů.

„Příčina je někdy viděna v nestabilitě či úpadku tehdejší společnosti. Paradoxně se to však děje v době, kdy se ve střední Evropě začínají používat vynálezy jako vůz či rádlo, prosazuje se zde místní výroba mědi a společnost investuje velké množství energie do monumentálních staveb jako hradiska a mohyly.

Otázkou také je, jakou roli sehrála tehdejší klimatická změna,“ uvedl Jan Kolář.

Paleoekologické výsledky pocházející ze sedimentů vracovského jezera nyní podpořily myšlenku, že lidé sice nejsou zjistitelní archeologicky, avšak z krajiny v tomto období úplně nezmizeli. Klimatické změny přinesly suché roky a tím pádem horší podmínky k vykonávání zemědělství.

Naši předci se museli novým podmínkám přizpůsobit. Část z nich začala více a lépe využívat lesy, což se projevilo větším zastoupením lísky a břízy. Tehdejší zemědělci nejspíše začali s periodickým spalováním větví přímo na polích a s vypalováním lesů za účelem získání nových polí a pastvin.

„Nutno dodat, že část lidí mohla přejít i na lovecko-sběračský způsob života, část se mohla odstěhovat jinam a část mohla samozřejmě i zahynout,“ dodává Kolář.

Situace z jihovýchodní Moravy z období 4000 – 3000 před naším letopočtem není nijak ojedinělá. Podobné scénáře zaznamenávají archeologové a paleoekologové od Irska až po Balkánský poloostrov. Samozřejmě se tento scénář neodehrál všude ve stejnou dobu, ale ukazuje, že v průběhu tohoto tisíciletí evropský kontinent zasáhla změna klimatu, která pro některé lidské komunity znamenala zásadní změny ve stylu života, případně i jejich zánik.

Těm, které se ve střední Evropě dokázaly přizpůsobit, k tomu však nejspíše pomohly lesy.