Matematikům z britské Univerzity v Southamptonu se podařilo vyvinout novou metodu výpočtu hmotnosti hvězd.

Hmotnost vesmírných těles se měří studováním gravitačního tahu, což je síla, kterou se tělesa navzájem ovlivňují. Takto se ale dají „zvážit“ pouze objekty nacházející se ve vesmíru blízko jiných těles.

Vědci z Velké Británie ale s pomocí vlastní metody dokázali zvážit osamělé pulsary.

Pulsary jsou rotující neutronové hvězdy, které se pozorovateli jeví jako blikající bod. Jejich „blikání“ je velmi stabilní. Výjimkou jsou ale mladé pulsary. U nich vědci již dříve zaznamenali nepravidelné krátké záblesky, neboli „chyby“.

Tento jev je způsoben rozdílnou rychlostí rotace kůry hvězdy a kapaliny uvnitř. Čím je množství tekutiny větší, tím objekt jednou za čas „zarotuje“ rychleji.

Tým vedený doktorem Wynnem Ho se zaměřil právě na chyby pulsarů. S použitím principů jaderné fyziky a informací získaných z pozorování hvězd vědci dokázali sestavit výpočet pro množství superkapaliny uvnitř pulsaru. S tímto údajem už pak nebylo složité dopočítat celkovou hmotnost hvězdy.