Nedávno publikovaná studie českých vědců potvrdila, že rekreační funkce pískoven přispívá i k udržení druhové bohatosti v nich samotných i v jejich okolí. Druhy spjaté s obnaženými písčinami byly totiž vždy závislé na pravidelném narušování písečného povrchu činností neregulovaných řek, přirozenými požáry či pastvou větších býložravců.
„Když naši předkové krajinu zkrotili, odstranili tím i většinu přírodních mechanismů, jimiž byly otevřené písčiny po tisíce let udržovány. Kvůli tomu dnes písčiny patří k nejohroženějším typům prostředí ve střední Evropě,“ vysvětluje Lukáš Čížek z Biologického centra AV ČR.
Technické rekultivace pískoven zcela změní charakter nově vytvořených a ochranářsky velmi cenných stanovišť a tím vytlačí převážnou většinu ohrožených druhů, které pískovnu kolonizovaly. Zároveň však také platí, že bez přirozeného narušování pískovny dříve či později zarostou a živočichové v nich žijící ztratí svůj životní prostor.
Řešení, jak ukázala studie českých vědců, přišlo ze zcela nečekané strany, od neorganizovaných plavců. „Pískovny se staly oblíbenými přírodními koupališti. Náš výzkum prokázal, že bezděčné narušování stanovišť při rekreačních aktivitách přírodu neničí, ale naopak jí zcela zadarmo prospívá.
Na rozdíl od drahých rekultivací, které nejen podle naší studie většinu ohrožených druhů vyženou nebo zahubí,“ říká Klára Řehounková z Jihočeské univerzity.
