Množství mRNA od okamžiku smrti podle očekávání klesalo. Detailnější pohled však ukázal, že u 548 genů u dánií a 515 genů u myší, nejen, že množství mRNA neklesalo, ale naopak přibylo. To znamená, že buňky mrtvého těla mají ještě po určitou dobu dostatek energie a buněčné aktivity k fungování těchto genů.
Jejich aktivita je přitom největší přibližně 24 hodin po smrti a postupně klesá.
Tyto zombie geny mají různé funkce. Některé fungují jako ovladače embryonálního vývoje. Jiné by však mohli mít souvislost s rakovinovým bujením. To je přitom významné pro transplantační medicínu a vyžaduje to další výzkum.
Aktivita těchto genů by se totiž mohla výrazně podílet na vzniku nádorů, které se objevují po transplantací orgánů, například jater.
