Želvušky se nacházely na vzorku mechu, který byl odebrán v Antarktidě v roce 1983 a následující tři dekády byl skladován při teplotě -20 stupňů Celsia. Po rozmrazení se u obou želvušek, které byly pojmenovány kódovými jmény SB-1 a SB-2, obnovily životní funkce.
Začaly pohybovat a přijímat potravu. Jedna nicméně brzy uhynula, ale druhá se později dokonce úspěšně rozmnožila.