https://www.youtube.com/watch?v=_NpZLhqly8s

Nové způsoby, jak si opatřit potravu, používání nástrojů, učení se místním dialektům jsou známkami kulturnosti u zvířat. Nyní se zdá, že se na seznam zvířat, která jsou schopna vytvářet vlastní kulturu zařadí i vorvani obrovští.

Oceán kolem Galapág hostí tisíce samic vorvaňů s jejich telaty, které jsou organizovány do klanů s vlastními dialekty. .

Co je na vorvaních obrovských (Physeter macrocephalus) obecně tak zvláštního, je jejich mozek, který je největší a nejtěžší ze všech živočichů a obsahuje nejvíc šedé hmoty. Mají také nejpůsobivější sonar v přírodě a mohou se potápět až do hloubky 3000 metrů po dobu dvou hodin.

Vorvani obrovští jsou ve srovnání s jinými živočišnými druhy velmi zruční v komunikaci a používají různé kódy pro dorozumívání se svým vlastním druhem. Používají jazyk, který výzkumníci označují jako verzi klikacího jazyka.

Tento název vorvaní jazyk dostal, protože se velice podobá kódu při vysílání Morseovy abecedy.

Klany s unikátními vzory

Jak se klany samic vorvaňů a jejich telat tvoří, bylo záhadou až do současnosti. Odhalila to až dlouhodobá studie, kterou vede Mauricio Cantor z Dalhousie University v Kanadě, a na které se podíleli i vědci z amerických vysokých škol University of Colorado, Georgia Institute of Technology a University of Notre Dame a dále Filipínské univerzity Diliman.

Jejich výzkum naznačuje, že vorvaně udržuje pohromadě sdílené kulturní chování podobné lidskému, kdy se vytvářejí víceúrovňové sociální struktury. Vorvani v okolí Galapág mají velmi unikátní způsob, jak mezi sebou komunikovat.

VÍCE SE DOZVÍTE V 21. STOLETÍ Č. 1/2016, KTERÉ JE PRAVĚ V PRODEJI.