Japonští vědci pozorovali v divoké přírodě Tanzanie samici šimpanze, která se starala o postižené mládě. Mladý šimpanz vykazoval příznaky připomínající Downův syndrom. Podobné případy už byly pozorovány u jedinců v zajetí.

Mládě bylo tak slabé, že se nedokázalo samo chytit matky při kojení, ta jej proto musela držet, v čemž jí někdy pomáhala i jiná příbuzná samice. Žádným nepříbuzným šimpanzům matka nedovolila, aby jí s péčí pomohli.

Podle odborníků se jedná o první takový případ pozorovaný v divoké přírodě. Vědci doufají, že by jim podobné modely chování zvířat mohly objasnit, jak se v evoluci člověka vyvinulo sociální chování. Dosud se totiž předpokládalo, že takové chování se objevilo až u předků člověka a naši příbuzní jím nedisponují, nebo pouze ve velmi omezené míře.

Mládě šimpanze nicméně s pomocí ostatních přežilo téměř dva roky, což by samo v žádném případě nedokázalo.