Tento kyslík přitom musí být podle vědců velice starý. Pocházet by mohl z dob vzniku komety při formování sluneční soustavy před 4,6 miliardami let. Množství molekulárního kyslíku je přitom také, že je po vodě, oxidu uhelnatém a oxidu uhličitém, čtvrtým nejčastějším plynem v atmosféře komety.
Rosetta už dříve zaznamenala na kometě atomy kyslíku, které vznikají štěpením vodní páry ultrafialovým zářením. Přítomnost molekulárního kyslíku, který byl v minulosti objeven například na měsících Jupiteru a Saturnu, však až dosud vědci na kometách vylučovali.
„Nikdy bychom si nepomysleli, že kyslík může přežít miliardy let, aniž by se spojil s jinými prvky,“ uvedla spoluautorka objevu Kathrin Altweggová. Pravděpodobné podle ní je, že kyslík ještě před vznikem sluneční soustavy zamrzl v jádru komety.
Jak dodala, možnost, že by kyslík mohl patřit k prapůvodním látkám, otřese několika teoretickými modely vzniku sluneční soustavy. Důsledky to bude mít i při pátrání po mimozemském životě, protože se ukázalo, že přítomnost kyslíku neznamená automaticky přítomnost života.
