Zkombinovali povrchovou strukturu lotosu, která odpuzuje dešťovou vodu, čím se celá rostlina zbavuje povrchových nečistot, s nanostrukturou, která se vyskytuje v očích nočních motýlů. Ta snižuje odrazný potenciál a zároveň zvyšuje prostup světla do rohovky.

Výsledkem je superhydrofobní sklo odpuzující vodu a nečistoty v podobě kulovitých kapek. Nanotextura navíc zvyšuje prostupnost světla a snižuje odraz záření, což zvyšuje výkon solárních článků o 3 – 6 procent.

„Ve vzájemné kombinaci zcela mění pohled na jinak tak běžnou věc, jakou je provoz solárních panelů,“ uvedl Tolga Aytung, vedoucího výzkumného týmu. Kromě solárních panelů by mohl nový povrch nalézt uplatnění i v dalších oblastech, kde je vyžadována vysoká prostupnost světla a odolnost před rozmary počasí, jako jsou čočky fotoaparátů, dalekohledů nebo zbraňové systémy.