Nový výzkum švédských vědců ukázal vztah člověka a psa v naprosto novém světle. Původně se předpokládalo, že domestikace psů začala probíhat před 11 000 až 16 000 lety.
Nové genetické důkazy však posunuly tuto událost o více než 10 000 let do minulosti. Analýza DNA části kosti tajmyrské vlka, která byla nalezena na Sibiři na Tajmyrském poloostrově, odhalila, že nejlepší přítel člověka se od vlků začal oddělovat už před 27 000 až 40 000 lety..
Na výzkumu se podílel švédský genetik Love Dalén z muzea přírodní historie ve Stockholmu. Ten se domnívá, že vlk, jehož DNA zkoumali, patřil ke smečce potulující se po euroasijských stepích během poslední doby ledové. Kořistí této smečky se stávala velká zvířata, jako bizoni, pižmoni či koně.
„Podle mého nejlepšího názoru to začalo tím, že předchůdci moderního člověka chytili vlčí štěňata. S dospělými jedinci by měli problém. Štěňata pak drželi v zajetí. Když vyrostla, využívala je jako strážce před velkými šelmami, které se potulovaly krajinou,“ vysvětluje Dalén.
Vlčí štěně mohlo být sice do jisté míry ochočeno, ale zdaleka ne domestikováno. Proces domestikace byl pozvolný. Vyžádal si několik generací. Má se za to, že právě psi patřili mezi první domestikovaná zvířata.
A to ať už je člověk chytil, jak uvádí Dalén, či se k lidským příbytkům přikradli postupně sami.