Vědci z Oddělení molekulární biologie nádorů Ústavu experimentální medicíny AV ČR zkoumali pacienty s nádorem tlustého střeva a konečníku. Zaměřili se na systém oprav DNA v nádorové tkáni a detailně zmapovali dvě z celkem pěti drah, na kterých tyto opravy probíhají.

Prokázali, že nádorové buňky díky ztrátě své specializace mohou snadněji přežívat a jejich zabití, je vzhledem k jejich schopnosti obrany daleko složitější, než je tomu u běžných buněk. Zabývali se také tím, jestli míra poškození buněk může pomoci v předpovědi, jak bude pacient reagovat na standardní chemoterapii.

Zhruba u stovky pacientů sledovali jevy na molekulární úrovni v intervalu 6 měsíců od prvotní diagnózy, což je doba, ve které pacienti podstupují chirurgické odstranění nádoru a chemoterapii. Svým výzkumem přispěli ke zpřesnění prognózy nádorových onemocnění i ke stanovení vhodnějších přístupů pro individualizovanou léčbu.

„Chemoterapie není u všech pacientů účinná stejně. Ukázali jsme, že na to může mít vliv právě schopnost opravy DNA, která je první linií obrany proti různým cizorodým prvkům,“ říká Pavel Vodička, vedoucí Oddělení molekulární biologie nádorů Ústavu experimentální medicíny AV ČR.

Přesné příčiny vzniku kolorektálního karcinomu nejsou známy. Na jeho výskytu se však prokazatelně podílejí především genetické předpoklady i špatné stravovací návyky a celkový životní styl. Česká republika patří mezi země s nejvyšší mírou výskytu nádorů tlustého střeva a konečníku na světě.