Němečtí vědci z Ústavu evoluční antropologie Maxe Plancka v Lipsku rozluštili dosud nejstarší genom člověka, který je o více než 20 tisíc let starší než předchozí známý. Díky tomu se jim také podařilo zpřesnit dobu, kdy došlo ke zkřížení neandrtálců s člověkem moderního typu.
Při svém výzkumu použili stehenní kost muže, který žil před 45 tisíci lety, na Sibiři nedaleko dnešní osady Usť-Išim. Jeho pozůstatky, jsou přitom nejstarší, které patří člověku moderního typu, které se dochovaly mimo Afriku a Blízký východ.
„Stehenní kost dotyčného muže poskytla dostatečnou genetickou informaci srovnatelnou s tím, co víme o současných lidech. Nyní tak máme představu o příbuznosti lidí žijících před 45 tisíci lety a současných lidí,“ uvedla Janet Kelsoová, která se podílela na výzkumu.
Porovnáním toho, kolik procent DNA neandrtálců obsahuje genom tohoto muže a současných lidí, vědci určili, že se lidé moderního typu a neandrtálci zkřížili 7 – 13 tisíc let předtím, než žil muž v Usť-Išim, tedy před 50 – 60 tisíci lety.
